V Hamburku se v neděli koná historické referendum, v němž mohou obyvatelé tohoto německého města vůbec poprvé na celostátní úrovni rozhodnout, zda chtějí vyzkoušet zavedení tzv. základního nepodmíněného příjmu. Ten představuje pravidelnou měsíční platbu poskytovanou všem občanům bez ohledu na zaměstnání či majetkové poměry. O referendu informují německá média včetně deníku Bild. Paralelně mohou občané přístavního města hlasovat v druhém referendu pro posunutí klimatické neutrality města z roku 2045 na rok 2040. Proti oběma iniciativám se postavil hamburský Senát, s výjimkou Levicové strany (Die Linke), jak uvádí Welt.

Referendum bude platné, pokud se jej zúčastní alespoň pětina z 1,3 milionu oprávněných voličů a zároveň převáží počet hlasů „ano“ nad opozičními hlasy. V případě schválení bude muset Senát zahájit pilotní projekt, který počítá s tím, že dvoutisícovka náhodně vybraných obyvatel vybraných hamburských čtvrtí bude po dobu tří let dostávat základní měsíční příjem ve výši minimálně 1346 eur (zhruba 34 323 Kč), navýšený o zdravotní pojištění. Výše částky bude variabilní - čím nižší budou vlastní příjmy jednotlivce, tím vyšší základní příjem obdrží. Výpočet bude zároveň zohledňovat inflaci. Předpokládá se, že 83 % populace by z projektu v určité míře profitovalo, jak uvádí Welt.

Financování

Navrhovaný příjem by měl v rámci modelu nahradit stávající sociální dávky, jako jsou příspěvky pro občany, přídavky na děti, základní sociální zabezpečení nebo studijní podpora. Celkové náklady na pilotní projekt se odhadují na 50 milionů eur, tedy přibližně 1,275 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty i náklady na vědecké sledování experimentu a jeho závěrečné vyhodnocení.

Základní příjem má svůj zdroj již před 500 lety v proslulé knize Utopie od Thomase Mora (1478–1535). Na začátku 20. století se o podobné možnosti zmiňoval například filozof Bertrand Russell ve své knize Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus. Zabýval se jí ale i utopický socialista Charles Fourier, teoretici liberalismu John Stuart Mill a Milton Friedman (v podobě negativní daně) a mnoho dalších.

Pokud bude pilotní projekt probíhat od roku 2027, očekávají iniciátoři náklady pro město Hamburk ve výši přibližně 50 milionů eur - z toho je asi 42 milionů eur (1,071 miliardy Kč) vyčleněno na základní platby příjmu a osm milionů eur (204 milionů Kč) na přípravu a doprovodný výzkum. Limit nákladů v návrhu zákona je 0,227 % z celkových výdajů posledního schváleného rozpočtového roku, kdy zákon vstoupí v platnost. To odpovídá přibližně 50,8 milionu eur (1,296 miliardy Kč) za kalendářní rok 2026 ve výši 22,4 miliardy eur (571,2 miliardy Kč).

Volební účast i kritika

Volební místnosti se otevřely v neděli v 8:00 ráno a hlasování potrvá do 18:00. Hlasování probíhá také korespondenčně, přičemž podle údajů státního volebního úřadu se do pátku včetně zúčastnilo korespondenční volbou již 442 517 voličů, tedy 33,6 % oprávněných.

Podporovatelé základního příjmu, především asociace Hamburg Network Basic Income, argumentují, že tento nástroj by mohl výrazně pomoci v boji proti chudobě, poskytnout sociální jistoty a omezit tlak na nezaměstnané, kteří jsou podle nich často nuceni přijímat nejistou nebo nedůstojnou práci. Hamburk přitom podle údajů iniciativy čelí vážným sociálním problémům - téměř 28 % dětí je ohroženo chudobou a až 40 % pracovních míst tvoří krátkodobé brigády.

Návrh má však i své odpůrce. Kritiku vznesla například Nadace Hanse Böcklera, která je blízká odborovým organizacím. Obává se, že zavedení základního příjmu by mohlo vést ke snižování mezd, protože by část životních nákladů převzal stát. Zároveň upozorňuje, že projekt může posloužit jako argument pro postupné rušení současného systému sociálních dávek včetně důchodů.

Výsledek hlasování bude znám ve večerních hodinách po sečtení všech odevzdaných hlasů.