Ukrajinští a evropští představitelé tento týden odmítli některé americké návrhy na ukončení války na Ukrajině a předložili vlastní protinávrhy ohledně územních otázek a sankcí. Vyplývá to z plných textů návrhů, které získala agentura Reuters.

Návrhy a protinávrhy byly předmětem jednání mezi americkými, evropskými a ukrajinskými činiteli, která se uskutečnila 17. dubna v Paříži a 23. dubna v Londýně. Tyto dokumenty, které má agentura Reuters k dispozici, ukazují zákulisí diplomatického úsilí o dosažení rychlého ukončení války, které prosazuje americký prezident Donald Trump.

Texty podle agentury odhalují klíčové neshody ohledně postupu při řešení územních otázek, uvolňování sankcí vůči Rusku, bezpečnostních záruk a velikosti ukrajinské armády.

První text, který byl předán evropským představitelům v Paříži Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem, je označen jako „konečná nabídka Spojených států oběma stranám“. Tento dokument následně obdrželi i Ukrajinci.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal návrhy jako „široký rámec“ k identifikaci rozdílů mezi stranami, zatímco americký viceprezident JD Vance později uvedl, že Spojené státy vydaly velmi explicitní návrh a nastal čas buď dohodu přijmout, nebo ukončit americké mírové úsilí.

Druhý text vznikl na jednání ukrajinských a evropských představitelů v Londýně a byl předán americké straně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že dokument s návrhy ze středečního jednání v Londýně je nyní na Trumpově stole.

V pátek Witkoff dorazil do Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tato diplomatická iniciativa představuje podle Reuters nejintenzivnější snahu o ukončení bojů od prvních měsíců ruské invaze v únoru 2022. Ruské síly nyní kontrolují téměř pětinu ukrajinského území.

Klíčové rozdíly

Ve věci území Witkoffovy návrhy požadují právní uznání ruské kontroly nad Krymem, který Moskva anektovala v roce 2014, a faktické uznání ruské držby oblastí na jihu a východě Ukrajiny, tedy například Luhanskou oblastí a částmi Doněcka či Chersonské oblasti, ale také Záporožské oblasti, včetně toho, že Ukrajina předá kontrolu nad jadernou elektrárnou Energodar USA a elektřina bude distribuována oběma stranám.

Evropský a ukrajinský dokument naproti tomu odkládá podrobnou diskusi o územních otázkách až po dosažení příměří a neobsahuje zmínku o uznání ruské kontroly nad ukrajinským územím. Napětí ohledně Krymu se tento týden zvýšilo poté, co Trump kritizoval Zelenského za to, že odmítl uznat poloostrov za ruský. V rozhovoru pro časopis Time, zveřejněném v pátek, Trump uvedl, že „Krym zůstane s Ruskem“ a že si nemyslí, že Ukrajina bude „někdy schopna vstoupit do NATO“.

Co se týče dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny, Witkoffův dokument slibuje „robustní bezpečnostní záruku“ za účasti evropských a dalších přátelských států jako garantů, ale bez dalších podrobností, a stanoví, že Kyjev nebude usilovat o vstup do NATO.

Naproti tomu evropský a ukrajinský návrh je konkrétnější: neomezuje velikost ukrajinských ozbrojených sil, umožňuje rozmístění spojeneckých jednotek na ukrajinském území a navrhuje silné bezpečnostní záruky pro Kyjev, včetně dohody podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy o společné obraně.

V oblasti ekonomických opatření Witkoffovy návrhy předpokládají zrušení sankcí uvalených na Rusko od anexe Krymu v roce 2014 jako součást dohody. Protinávrhy naopak uvádějí, že americké sankce mohou být postupně zmírňovány až po dosažení udržitelného míru a mohou být znovu uvaleny v případě porušení podmínek dohody ze strany Ruska. Navíc evropsko-ukrajinský návrh požaduje, aby Ukrajina získala finanční odškodnění za škody způsobené válkou z ruských aktiv zmrazených v zahraničí, zatímco Witkoffův dokument pouze neurčitě uvádí, že Ukrajina bude finančně odškodněna.

Tlak na rychlé řešení

Kyjev i Moskva se snaží ukázat Trumpovi, že dosahují pokroku směrem k jeho cíli rychlého mírového urovnání poté, co Spojené státy pohrozily ukončením svého mírového úsilí. Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že londýnská jednání nebyla snadná, ale byla „konstruktivní“. V sobotu spolu oba státníci jednali v Římě u příležitosti pohřbu papeže Františka. Jednání bylo prý produktivní, další detaily ale nebyly zveřejněny.

Tři evropští diplomaté vyjádřili agentuře Reuters frustraci: původně považovali pařížská jednání za konstruktivní a za základ pro pokračování v Londýně. V následujících dnech však narůstalo přesvědčení, že američtí vyjednavači jsou pod tlakem dosáhnout rychlé dohody, což podle nich vyvolávalo obavy, že by Ukrajinci a Evropané mohli být dotlačeni do nevýhodné pozice.

Podle těchto diplomatů sloužilo londýnské setkání ke sjednocení evropské a ukrajinské protipozice, kterou měl americký zástupce Keith Kellogg předat zpět do Washingtonu.