Evropa jako hlavní síla NATO? To by už brzy měla být realita Severoatlantické aliance. Spojené státy stanovily Evropě ambiciózní termín nejpozději do roku 2027, kdy má převzít většinu konvenční obrany v rámci NATO. Podle informací agentury Reuters, kterou potvrdilo několik diplomatických zdrojů, požaduje Washington po evropských spojencích, aby zajistili rozhodující část aliančních kapacit – od zpravodajství přes logistiku až po raketové systémy. Někteří evropští představitelé však považují tento cíl za nereálný.

Evropa by měla nejpozději od roku 2027 převzít většinu konvenčních obranných schopností NATO – od špionáže až po rakety. „Američtí představitelé svým protějškům řekli, že pokud Evropa nesplní termín do roku 2027, USA se mohou přestat účastnit některých mechanismů koordinace obrany NATO. Američané dali jasně najevo, že nejsou spokojení s tím, jak málo Evropa podle jejich názoru pokročila v posilování svých vojenských kapacit od roku 2022, kdy Rusko zahájilo nynější rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ píše agentura Reuters.

Několik evropských úředníků uvedlo, že termín do roku 2027 je nerealistický. Zároveň upozornili, že Evropa potřebují více než peníze politickou vůli k nahrazení některých amerických kapacit v krátkodobém horizontu. „Spojenci NATO se mimo jiné potýkají s nahromaděním vojenského vybavení, které se snaží nakoupit. Zatímco američtí představitelé povzbuzují Evropu k nákupu většího množství materiálu vyrobeného v USA, dodání některých z nejcennějších zbraní a obranných systémů vyrobených v USA by trvalo roky, pokud by byly objednány dnes,“ píše Reuters.

I appreciated the opportunity to represent @POTUS @realDonaldTrump and @SecRubio at the NATO Ministerial Meeting in Brussels. I emphasized what should be obvious: Europe must take primary responsibility for its own security. Successive US Administrations have been saying this in… pic.twitter.com/txy3GuQRnQ

— Christopher Landau (@DeputySecState) December 4, 2025

Na to reagoval i Pentagon. „Jasně jsme se vyjádřili k potřebě, aby Evropané převzali vedení v konvenční obraně Evropy. Jsme odhodláni pracovat prostřednictvím koordinačních mechanismů NATO na posílení aliance a zajištění její dlouhodobé životaschopnosti, jelikož evropští spojenci stále více přebírají odpovědnost za konvenční odstrašování a obranu v Evropě,“ uvedl mluvčí Pentagonu Kingsley Wilson.

Požadavek zazněl na jednáních v americké metropoli, kde se setkali pracovníci Pentagonu zodpovědní za politiku vůči NATO s delegacemi několika evropských zemí. Podle účastníků schůzky dali Američané jasně najevo, že nejsou spokojeni s tempem, jakým Evropa od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 posiluje své ozbrojené síly. Pokud se situace nezmění, Spojené státy zvažují omezení účasti na některých koordinačních mechanismech NATO.

Jak však Washington plánuje evropský pokrok vyhodnocovat, zatím není jasné. Podle jednoho z amerických představitelů existují i v samotné administrativě Donalda Trumpa rozdílné názory na to, jakou roli by měly Spojené státy v evropské obraně nadále hrát.

Mnohé evropské armády se potýkají s dlouhými čekacími lhůtami na dodávky techniky i s omezenými výrobními kapacitami. Některé klíčové americké systémy mají dodací lhůty v řádu let a jiné – zejména unikátní zpravodajské či sledovací technologie – si spojenci od USA jednoduše koupit nemohou.

Evropské země přitom v posledních letech výrazně navyšují obranné rozpočty a Evropská unie stanovila vlastní cíl: dosáhnout do roku 2030 schopnosti kontinent bránit bez zásadní americké pomoci. Měla by zaplnit mezery v protivzdušné obraně, dronech, schopnostech kybernetické války, munici a dalších oblastech. „Spojenci si uvědomili potřebu více investovat do obrany a přesunout zátěž konvenční obrany z USA na Evropu,“ potvrdil nejmenovaný úředník NATO. Podle expertů je však i tento plán velmi ambiciózní.

Vztah Washingtonu a NATO navíc provází nejednoznačné postoje prezidenta Trumpa. V kampani ostře kritizoval evropské členy za nízké výdaje a hovořil dokonce o tom, že by nebránil státy, které podle něj neplní své závazky. Na červnovém summitu NATO však evropské spojence chválil za ochotu zvýšit výdaje na obranu až na pět procent HDP. V otázce Ruska pak americký prezident střídá tvrdou rétoriku s nabídkami k jednání o ukončení války na Ukrajině, do nichž se podle evropských diplomatů zapojuje jen minimálně Evropa.

Náměstek ministra zahraničí Marca Rubia Christopher Landau uvedl, že Evropané musí převzít odpovědnost za vlastní obranu. Podle něj předchozí americké administrativy říkaly totéž, jen ne tak důrazně. „Po celou dobu mého života to říkaly různé americké vlády v té či oné podobě, podívejte se například na Nixonovu doktrínu z roku 1969. A naše vláda to myslí vážně,“ uvedl Landau na síti X. Evropa tak čelí jednomu z největších obranných úkolů od konce studené války – a zároveň nejkratšímu časovému plánu, jaký jí kdy Washington předložil.