Poslanecký klub vládního hnutí ANO navrhl za člena Rady České tiskové kanceláře (ČTK) někdejšího prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka. Proč si nejsilnější sněmovní klub vybral právě jeho osobu? Prokázal schopnost pracovat pod dlouhodobým tlakem a čelit kritice, uvedl pro Echo místopředseda sněmovního mediálního výboru Ondřej Babka (ANO) kvalifikaci někdejšího redaktora komunistických Haló novin a později komentátora serveru Život v Česku. Je to vizitka hnutí ANO, míní zástupce opozice.

Poslanec Babka Echu sdělil, že „Jiří Ovčáček odborně zcela splňuje předpoklady“ pro členství v Radě ČTK. Místopředseda Výboru pro mediální záležitosti připomněl, že Ovčáček „řadu let působil jako novinář a následně zastával funkci ředitele Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a tiskového mluvčího prezidenta“.

„Díky tomu má dlouhodobou a praktickou znalost fungování médií, zpravodajských procesů i vztahů mezi veřejnými institucemi a tiskovými agenturami. Pan Ovčáček chápe význam ČTK jako klíčového pilíře českého mediálního prostoru a je si plně vědom role a odpovědnosti, kterou má Rada ČTK při ochraně její nezávislosti, profesionality a důvěryhodnosti,“ sdělil Echu Babka.

Členy rady volí sněmovna na pět let. Rada je zřízena zákonem a jejím prostřednictvím může veřejnost uplatňovat své právo na kontrolu ČTK. V její působnosti je například schvalování rozpočtu agentury nebo volba jejího generálního ředitele. Vzhledem k způsobu financování ČTK, která je plně soběstačná a nepobírá koncesionářské poplatky obdobně jako Český rozhlas či Česká televize, je postavení agentury v rámci veřejnoprávních médií specifické. Navíc zajišťuje servis pro většinu soukromých médií, čímž je její role unikátní. Dle informací Echa ovšem její radu hnutí ANO nepovažuje za tak zásadní, jako zbylé dvě.

Neúspěšně hledal text

Osobu Ovčáčka má přitom veřejnost, co se jeho působení pro Zemana týče, spojenou s téměř dekádu dlouhým osobitým zastáváním úřadu tiskového mluvčího. Ten často naplňoval takříkajíc do roztrhání těla, což někteří kritizovali, jiní obdivovali. Známý je například vleklý spor o omluvu za výrok hanobící novináře Ferdinanda Peroutku, který podle prezidenta Miloše Zemana napsal v době nástupu nacismu článek s název „Hitler je gentleman“. Zeman výrok o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na Pražském hradě při akci k 70. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. Prakticky ihned se proti jeho slovům ohradili nejen historici, ale i Sdružení Ferdinanda Peroutky a novinářova vnučka Terezie Kaslová, kteří mimo jiné poukazovali na to, že údajná Peroutkova fascinace nacismem je nesmyslná už vzhledem k tomu, že novinář za války prošel nacistickým koncentračním táborem. Zeman přes výhrady odborníků na Peroutkovo dílo trval na tom, že článek četl. A tak se prezidentův šéf tiskového odboru Ovčáček hledáním textu téměř půl roku marně zabýval.

Ovčáček také například opakovaně tvrdil, že prezident je „v plné pracovní kondici“, i v situacích, kdy Zeman nebyl schopen vystupovat na veřejnosti nebo byl hospitalizován. Vrchol přišel v roce 2021, kdy Ovčáček zlehčoval prezidentův vážný zdravotní stav po volbách, zatímco veřejnost i ústavní činitelé řešili možnost aktivace článku 66 Ústavy. To později Zeman označil za spiknutí s cílem odstranit ho z pozice hlavy státu předtím, než měl po volbách sehrát klíčovou roli spočívající ve jmenování vlády. Téměř legendární se stala Ovčáčkova odpověď na dotazy televize CNN Prima News k zdraví nejvyššího ústavního činitele, kdy mluvčí opakoval jen „nevím“ či „nemám vám co říci“ a následně „rozhodně ne“ na otázku, zda chce vůbec něco říci. Ovčáček to tehdy zdůvodňoval tím, že od prezidenta neměl pokyny se k čemukoliv vyjadřovat.

Často bylo také téměř nerozlišitelné, zda Ovčáček mluví za prezidenta, nebo pod hlavičkou oficiálního profilu Hradu sdílí své osobní názory. To dosáhlo spektakulárních rozměrů závěrem mandátu, kdy Ovčáček běžně sdílel na účtu modlitby bez jasnějšího vysvětlení proč. „Zamyšlení na den: Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy,“ uvedl například v roce 2019.

Čím se ANO řídilo?

Při výběru kandidátů do rad ČTK, ČT a ČRo klade dle Babky hnutí ANO dlouhodobě důraz především na odbornost, praktické zkušenosti z oblasti médií, hlubší porozumění jejich roli ve společnosti a aktivní, nikoli aktivistický, přístup k výkonu této veřejné funkce. „Tento princip jsme uplatnili i v tomto případě. Jiří Ovčáček je veřejně známou osobností, která prokázala názorovou konzistenci, osobní spolehlivost a silný zájem o mediální problematiku. Působení ve velmi exponované veřejné funkci zároveň ukázalo jeho schopnost pracovat pod dlouhodobým tlakem, čelit kritice a zachovat profesionální přístup. To jsou vlastnosti, které považujeme za důležité pro výkon funkce člena Rady ČTK,“ sdělil Echu šéf mediálního výboru Babka.

Že vládní koalice přichází se svými kandidáty je podle šéfa mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) zcela legitimní. „Nominant je vždycky vizitkou toho subjektu, který ho vysílá. Pokud pana Ovčáčka hnutí ANO nominuje, tak s ním asi souzní a stotožnují se s ním. Naším nominantem za lidovce je někdejší člen rady Jakub Heikenwälder, kterého považujeme za většího odborníka. Prostředí dobře zná a je velmi kompetentní, všichni tam s ním byli spokojeni, takže pokud chceme do mediálních rad dostávat odborníky, byl bych velmi rád, kdyby byl schválen on,“ sdělil Echu Talíř.

Ovčáček po konci v roli mluvčího vystupoval jakožto silný zastánce napadené Ukrajiny, několikrát chválil vládu Petra Fialy (ODS) za přístup k válečným uprchlíkům. S Ukrajinkou se dokonce oženil a několikrát zemi také navštívil. „Žil jsem mezi Ukrajinci a prožíval válku jako místní,“ popsal někdejší Zemanův mluvčí nedávno v rozhovoru pro DVTV.

V sedmičlenné Radě ČTK jsou nyní uvolněna dvě místa. Noví členové obsadí pozice po Angelice Bazalové, jejíž mandát skončil na podzim 2024, a po Aleši Marečkovi, jehož mandát skončil loni. Nominace probíhá přes politické kluby, tedy odlišně od ČT a ČRo, kde navrhují občanské spolky a poměrně nově též Senát. Klub opozičních Pirátů navrhl matematika a ekonoma Reného Levínského, kterého navrhovali již v předchozím období. ČTK byla založena v roce 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu.