Bývalý ministr, europoslanec, dnes pražský zastupitel a viditelná postava české politiky. Jiří Pospíšil před volbami mluví pro Echo24 o tom, proč kandiduje znovu, jak vidí budoucnost TOP 09, co očekává od Pirátů i od voličů. A přiznává, že kdyby měl volit mezi politikou a rodinou, rozhodnutí by nebylo těžké.

Jaký je reálný stav TOP 09 teď před volbami? Jak to vidíte v rámci koalice Spolu i bez ní?

Ta strana je oslabena tím, že Markéta Pekarová Adamová nekandiduje. Samozřejmě jí to nemám za zlé, měla zdravotní problémy a odešla. Ale v momentě, kdy je strana koncentrovaná na svou lídryni a místopředsedové nebyli tolik vidět, byla hodně spojena s jejím jménem. Pokud najednou odešla – z důvodů, které plně respektuji, zdraví je na prvním místě – ukázala se velká propast. Logicky je pak odpovědnost na místopředsedech, kteří musí převzít roli leadershipu ve straně. Tyto volby ukážou, jak se toho zhostili.

Vy jste na sněmu kandidoval právě na místopředsedu, rozhodl jste se poměrně na poslední chvíli a nepodařilo se to. Plánujete do budoucna kandidovat znovu, dokonce i do čela strany? Ptám se i proto, že už jste nominovaný svou pražskou organizací.

Ta nominace byla podmíněná. Řekl jsem, že se sám teprve rozhodnu, jestli budu kandidovat, nebo ne. Připadalo mi hloupé, že jsme strana, která nemá předsedkyni, a neobjevil se nikdo, kdo by řekl: „Já kandiduji.“ Proto jsem považoval za vhodné, aspoň symbolicky, zvednout prapor. Aby se ukázalo, že kandidáti existují. Samotné rozhodnutí, zda kandidovat, udělám v říjnu.

První věc, kterou budu zvažovat, bude výsledek voleb – jak dopadnu já osobně, jak dopadne celá strana, jestli půjdeme do koalice, nebo do opozice. Druhá věc je můj osobní pohled. Protože mám malé dítě, musím zvážit, zda budu schopen skloubit roli otce a funkcionáře TOP 09. Roli otce považuji za absolutní životní prioritu. Když se člověku kolem padesátky narodí dítě, není to proto, aby ho pak odkládal.

Víc neřeknete?

Není to výmluva. Předsedou strany už jsem byl, nemám touhu být znovu. Vrcholná léta v politice mám asi za sebou – byl jsem třikrát ministrem spravedlnosti. Jediné, co nechci, je, aby TOP 09 dál oslabovala, nebo dokonce zanikla. Protože oslovuje pravicové, konzervativně liberální, proevropské voliče, kteří jinou alternativu moc nemají. ODS je pro ně moc konzervativní, STAN je středový, Piráti levicoví. Nápady jako zdaňování třetích bytů jsou vysloveně levicové, až ultralevicové. Pro pravicového, liberálně konzervativního, proevropského voliče – a takových je 5 až 10 procent – není TOP 09 nahraditelná.

Na kandidátce v Praze máte poměrně vysoké místo, počítáte s tím, že byste mohl být poslancem?

Uvidíme. Volby od voleb – čím dál víc lidí využívá preferenční kroužky. Konečné pořadí určí voliči, nikoli sekretariáty stran. Viděl jsem mnoho osobností, které si byly jisté, že budou zvoleny, a pak je někdo vykroužkoval. Takže počkejme na výsledek. Neřeknu, jestli mám šanci 50 na 50, nebo 70 na 30.

A pokud byste se dostal do sněmovny, jak by to ovlivnilo vaše působení na magistrátu?

Chtěl jsem odejít už na jaře. Už byl vybrán můj nástupce, který měl nastoupit jako radní pro kulturu. Ale výměnu zablokovali Piráti, začali s námi obchodovat: vyměníme Pospíšila, ale chceme za to uzavírku centra pro automobily a další věci. Na to jsem nikdy nemohl přistoupit. Byl jsem z toho lidsky zklamaný. Ve chvíli, kdy budu zvolen, doufám, že se dohodne i výměna mé osoby. Pokud by to záleželo na mně a Piráti to neblokovali, už bych dnes byl řadovým zastupitelem a ne členem rady hlavního města Prahy.

Už od vás zaznělo pár výpadů vůči Pirátům. Vidíte rozdíl mezi celostátními a pražskými Piráty?

To je jasné. Stále doufám, že je šance, aby po volbách vznikla koalice současných vládních stran a Pirátů. Dokud to není jisté, jsou to jen průzkumy. Stále je dost nerozhodnutých voličů. Ale říkám jednu věc: Zdeněk Hřib je někdo jiný než Ivan Bartoš. Hřib je velmi tvrdý a často nekompromisní vyjednavač. Být s ním ve vládě nebude jednoduché. Mám pocit, že je méně konsensuální než bývalý předseda Bartoš.

Myslím to tak, že už na radnici jste museli spolupracovat, takže i ve sněmovně byste si museli nějak vyjít vstříc.

Přes všechny problémy pražská koalice funguje. Pokud by vládu tvořily vládní strany a Piráti, dohodnou se lídři stran stejně jako na magistrátu. Jen poznamenávám, že Zdeněk Hřib je tvrdý vyjednavač a slovo kompromis mu není moc blízké. Politicky je úspěšný, ale politika není o tom, že já vyhraju z 90 % a partnerovi nechám 10 %.

Můžeme poslední čtyři roky sledovat erozi podpory vládních stran. Co k tomu podle vás přispělo?

Samozřejmě podporuji tuto vládu, kandiduji za Spolu a obhajuji ji. Ale vnímám i chyby. Možná část voličů měla pocit, že vláda mohla dělat razantnější reformy. Často je prováděla nesměle. Mohla být důslednější, například ve fiskální politice, při boji se schodky rozpočtu. Řada našich voličů čekala větší snahu zkrotit veřejný dluh. Na druhou stranu je těžké provádět reformy, když opozice nechce spolupracovat a hned deklaruje, že změny zruší. Například posun věku odchodu do důchodu z 65 na 67 let u dnešních třicátníků.

Myslíte si, že by Spolu nebo TOP 09 paradoxně neprospělo, kdyby šlo na čas do opozice?

Pro nás je primární zájem země, proto strana existuje. Pokud by vládlo hnutí ANO, nebylo by to dobré řešení. Ale pokud to rozhodnou voliči, budeme to respektovat. Pozice opozice může TOP 09 posílit – očistit se od vládních neúspěchů a posílit svou identitu. Opozice dává šanci růst. Ale z hlediska země by to nebylo dobré. Možná by to pomohlo TOP 09, ale ne České republice.

Pokud by to nastalo – kdo by měl TOP 09 vést? Měl by to být logicky Vlastimil Válek?

O Vlastimilu Válkovi se vyjádřím po volbách. Byl výrazným ministrem této vlády. Ale hodnotit jeho práci je teď na voličích. Počkejme si na výsledek. Osobně ho vnímám spíše jako odborníka na zdravotnictví než jako politika. Ale uvidíme. Pokud Spolu uspěje, premiérem bude znovu Petr Fiala a bude se debatovat, zda má Válek pokračovat. Pokud prohraje, nastane katarze i v menších stranách.

Ptám se i proto, že ministrem Válek kandiduje na jižní Moravě, ale baštou TOP 09 je Praha.

V Praze má TOP 09 kolem 10 %. Proto jsem považoval za krátkozraké, když na posledním celostátním sněmu nebyl zvolen nikdo z Prahy do vedení. Není to o Jiřím Pospíšilovi, mohl to být třeba Jakub Lepš. Ale bylo rozhodnuto, že nikdo z Prahy. Přitom centrum strany je právě v Praze. V regionech jsme oslabeni, úspěšné starosty máme jen výjimečně. Myslím, že není možné dlouhodobě postavit úspěšné vedení TOP 09 a opominout Prahu.

Víte něco o případném angažmá Miroslava Kalouska?

Pokud vládní strany dostanou na frak a v parlamentu nebudou výrazní lídři, kolik takových osobností jako Kalousek tu máme? Kalousek vždy dokázal autenticky prezentovat své myšlenky a lidé ho respektovali. Je to vzácné „zboží“. Nemusí být váš kamarád, ale cítíte kvalitu. Myslím, že doba Mirka Kalouska ještě může přijít.

A co nová strana? Má projekt Spolu datum trvanlivosti?

Budoucnost Spolu se teprve ukáže. Mě spíš zajímá posilování stávajících pravicových stran než zakládání nových. Spolupráce je lepší cesta než zakládat novou stranu vedle TOP 09. Představa, že Kalousek založí vlastní stranu, vedle TOP 09, se mi nelíbí. Lepší by byla spolupráce – že by byl členem nebo partnerem TOP 09.

S jakými prioritami jdete do voleb?

Pokud budu zvolen, rád bych pracoval v ústavně-právním výboru. Byl jsem třikrát ministrem spravedlnosti, prosadil jsem asi 40 nových zákonů – nový občanský i trestní zákoník. Nechci se chlubit, ale práce bylo hodně. Pořád je co zlepšovat. Například zrychlovat soudní řízení. Vidím svou roli v parlamentu, ne ve vládě. Ústavně-právní výbor je přesně to místo. Blízká jsou mi i témata ochrany lidských práv, práv menšin, debaty kolem surogátního mateřství. A pak mám i téma, které je aktivistické a možná u čtenářů vyvolá úsměv – práva zvířat. Dělám to dlouhodobě, nejen před volbami. Jde o omezení transportů živých zvířat na jatka, množírny a podobně.

Pokud jde o zrychlování trestního řízení a zkvalitnění zákonů – kudy vede cesta?

Procesní předpisy zůstaly ze 60. let – trestní řád a občanský soudní řád. Bylo by potřeba předložit nové kodexy, nebo aspoň pravidla upravit, aby řízení netrvala tak dlouho. Například tzv. soudní ping-pong. Odvolací soud zruší rozhodnutí a vrátí věc zpět, místo aby sám rozhodl. Já prosazoval posílení principu apelace: pokud odvolací soud má jiný právní názor, má rovnou rozhodnout. Jen při nutnosti rozsáhlého dokazování by to vracel zpět. To už mohlo být dávno prosazeno.

A co návrh Lenky Bradáčové na změnu soustavy státního zastupitelství?

Podobné myšlenky se tu objevují třicet let – rušit vrchní soudy, vrchní státní zastupitelství. Já nejsem zastánce reforem pro reformu. V Česku to často skončí tak, že to stojí hodně peněz, přibudou úředníci a efekt se nedostaví. Ano, čtyřstupňová soustava je složitá na velikost země. Ale muselo by být jasné, co změna přinese – rychlejší řízení, úspory. Pokud by reforma jen přinesla víc zaměstnanců a vyšší náklady, nedává smysl.

Co v Praze nabízí Spolu Pražanům do dalšího období?

Pro Pražany je stejně jako pro všechny občany důležitá jasná zahraniční a evropská politika. Žádné lavírování. Jsme aktivní člen EU a NATO, stojíme za muniční iniciativou na podporu Ukrajiny. To je zásadní. Ale pokud chcete regionální téma – klíčové je pokračovat v budování Pražského okruhu. To je státní investice, ale poslanci mají tlačit, aby pokračovala. Dálnice se za této vlády skutečně rozjely a ministr Kupka je hodnocen pozitivně i opozicí. Pro Pražany je to zásadní.

Jaká je důvěra v politické strany, v politický systém, nebo dokonce v systém spravedlnosti. Tři z pěti hlavních subjektů mají před volbami velké kauzy. Jak to může volby ovlivnit?

Myslím, že velký dopad to mít nebude. Novináři někdy přeceňují, že volby určují kauzy. Pokud dnes někteří voliči nevolí Spolu nebo váhají, je to spíš proto, že jsou nespokojeni s výsledky vlády – oprávněně, nebo ne. Kauzy jsou přeceňované. Hlavním tématem by měly být problémy země a jejich řešení, ne to, kdo má jakou kauzu. Ano, kauzy plní noviny, ale voliči se rozhodují spíš podle toho, zda strana plní své sliby.

Čili nemáte obavu z nedůvěry voličů v systém?

To je hlubší otázka. Myslím, že nedůvěra je spíš dána zklamáním. Lidé čekali razantnější fiskální politiku, větší snížení státního dluhu. Není to kvůli kauzám, ale proto, že výsledky vlády neodpovídají očekáváním. Nedůvěra je spíš vůči politikům, že nesplnili, co slíbili.

Ještě k těm kauzám – v rámci Dozimetru jste musel jít podat vysvětlení?

Psalo se o mně, tak jsem požádal policii, že chci vypovídat. Dobrovolně jsem chtěl podat výpověď, aby bylo jasně zaznamenané moje vysvětlení. Nejsem předvolaný, udělal jsem to sám, aby nevznikaly pochybnosti.

Pokud se podíváme na aktuální témata, co tzv. nepřiznané koalice. Jak to vidíte jako právník? Je to průchozí?

Podle mého názoru je to obcházení zákona. Pokud někdo přizná koalici, musí získat víc procent pro vstup do sněmovny. Pokud více stran kandiduje společně, i když se nenazvou koalicí, měla by pro ně platit přísnější pravidla. Ale považoval bych za velmi nešťastné, kdyby 14 dní před volbami soud zakázal některým subjektům kandidovat. To by působilo jako zásah do férovosti voleb. V minulosti se to tolerovalo, výklad byl takový, že pokud se koalicí nenazvou, není to koalice. Pokud se to má změnit, tak až pro další volby. Jinak by to vyvolalo napětí a část voličů by mohla mít pocit, že volby byly ovlivněny nebo „ukradeny“.

Měl by Andrej Babiš v případě vítězství a jmenování premiérem Agrofert prodat?

Myslím, že by měl Agrofert prodat. Bylo by správné, aby odstranil pochybnosti. Ale obávám se, že to neudělá. Bylo by dobře, aby nevlastnil firmu, která čerpá obrovské dotace. V minulosti nás tento střet zájmů v Evropě poškozoval, byla to ostuda mít premiéra, který vlastní tak velký podnik. Poškozovalo to reputaci Česka. Proto doufám, že pokud bude premiérem, problém vyřeší. Ale je to spíš moje doufání.