NÁRODNÍ PARK KŘIVOKLÁTSKO

„Zlikvidujete lesníky. Rozhodujete o nás bez nás.“ Národní park Křivoklátsko blízko finále

NÁRODNÍ PARK KŘIVOKLÁTSKO
„Zlikvidujete lesníky. Rozhodujete o nás bez nás.“ Národní park Křivoklátsko blízko finále

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Národní park Křivoklátsko je opět o něco blíže ke svému vzniku. Sněmovna před pár dny totiž posunula schválení připravovaného zákona. Proti vyhlášení parku brojí jak opoziční hnutí ANO či SPD, tak starostové a občané křivoklátských obcí. Vznikla také další petice, která ostře kritizuje myšlenku pátého národního parku v České republice. Sněmovna kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

Záměr vytvořit pátý národní park v České republice míří do závěrečných kol legislativního schvalování. Vládní koalice prosazuje návrh, který má chránit jednu z nejcennějších přírodních lokalit středních Čech. Proti však stojí hlasitá opozice, několik peticí a tisícovky nespokojených občanů, včetně místních obcí a starostů.

U soudu leží žaloba a vznikla další petice proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tamní obce nevzdávají boj proti zpřísnění ochrany v části stávající chráněné krajinné oblasti, která se má podle návrhu ministerstva životního prostředí změnit na více střežený národní park. Nová petice navazuje na tu, která byla na podzim 2023 projednána formou veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně a podepsalo ji kolem 11 tisíc lidí. Novou petici má projednat příslušný senátní výbor na jedné ze svých nadcházejících schůzí.

Křivoklátsko je už od roku 1978 chráněnou krajinnou oblastí. Nově navržený status národního parku by přinesl přísnější regulace a znemožnil některé hospodářské aktivity, například těžbu dřeva v části území. Ministerstvo životního prostředí však tvrdí, že opatření povedou ke kvalitnější ochraně přírody a že místní samosprávy budou mít v rozhodování větší roli než dosud.

Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona už dříve namítalo, že místní obyvatelé by neměli být národním parkem omezeni. „Žádná pravidla pro pohyb osob, sběr lesních plodů, hub a palivového dřeva, pro vodáckou turistiku, táboření a nocování se proti stávajícímu stavu nemění. Sběr plodin omezuje lesní zákon všude stejně,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Dodala, že klidová území s omezeným vstupem budou vyhlašována pouze po dohodě s obcemi.

Dodala, že po vyhlášení Národního parku Křivoklátsko mohou být postupně stanovena území s regulovaným vstupem veřejnosti, ale také s trvalým anebo přechodným zákazem. Jedná se o takzvaná klidová území národního parku. Tyto konkrétní podmínky si podle dřívějších vyjádření ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stanovovat rada národního parku, v níž mají mít obce výrazné zastoupení. „Ve zbývající části národního parku a chráněné krajinné oblasti mimo klidová území je možné se pohybovat volně jako dosud,“ dodala mluvčí.

Obce sdružené ve Svazku obcí Křivoklátska se proti plánu ostře staví. Z 29 obcí v oblasti vznik parku podporují pouze dvě. Hlavní obavy se týkají omezení hospodaření v lesích, zvýšení turistické zátěže a zásahů do života obyvatel.

„Místní obyvatelé nejsou proti ochraně přírody. Jsme ale proti centralizovanému a nátlakovému přístupu. Národní park není dobře připravený ani odborně, ani právně,“ říká Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska. Ta navíc podala žalobu k Městskému soudu v Praze, ke které se připojilo přes 200 dalších subjektů. "Bohužel se začaly rozcházet názory nás místních na způsob ochrany křivoklátské krajiny s názorem MŽP. Diskuse o daném problému nebyla možná, jen jsme byli jednostranně přesvědčováni o nutnosti vzniku NP. Argumenty ministra Hladíka, že pokud nebudete chtít NP, postavíme vám tady přehradu a podobné výhrůžky naše názory moc nesblížili," řekla pro deník Echo24.

Petice, žaloby a veřejné slyšení

V dubnu byla Senátu předána další petice s více než 3400 podpisy, navazující na tu z roku 2023. Obě iniciativy kritizují návrh pro jeho obecnost a nedostatek dat o dopadech na místní obyvatele. „Ochrana přírody je dnes samozřejmostí. Ale současný status CHKO je dostatečný. Národní park by mohl narušit rovnováhu mezi ochranou a životem místních lidí,“ uvádí Jakub Majer z iniciativy Otevřené Křivoklátsko. „Kromě katastrálního vymezení záměr nepředkládá prakticky žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů a návštěvníků Křivoklátska,“ doplnil.

Petice upozorňuje: "Zachraňme kulturní krajinu Křivoklátska před zónami přístupnými jen prominentům, před necitlivě vyhlášenými bezzásahovými zónami a zónami zákazu vstupu, pohybu, průchodu. Ochrana přírody není již popelkou jako před 40 lety, dnes je věci naprosto samozřejmou a veřejnou. Je dlouholetou praxí ověřeno, že k ochraně stačí status CHKO a národních přírodních rezervací. Národní park by zničil práci generací lesníků i ochranářů, kteří našli cestu, jak skloubit ochranu přírody a krajiny s provozováním myslivosti a lesnictví a s životem obyvatel žijících zde celé generace. Za žádného panovníka či režimu nebylo bráněno svobodnému, volnému průchodu územím. To by se s ustavením NP změnilo."

Naopak někteří politici, přírodovědci a část veřejnosti záměr podporují. „Křivoklátsko má mimořádnou přírodní hodnotu. Stávající ochrana nestačí na udržení ekosystémů. NP by chránil rozmanité lesy, skalní stepi i kaňon Berounky,“ říká místopředseda Českého svazu ochránců přírody Karel Kříž. "Dosavadní stupeň ochrany přírody, tedy chráněná krajinná oblast, nezaručuje zachování podmínek potřebných pro účinnou ochranu vysokých přírodních a ekologických hodnot podle mezinárodních i našich standardů," řekl pro deník Echo24.

Do sporu se vložili i poslanci. ANO a SPD se staví proti, zatímco část ODS prosazuje změny, které by posílaly vliv obcí na úkor obcí a správy národního parku. Debata o novele trvá už několik týdnů a zaznívají i návrhy nesouvisející s parkem, například zákaz chovu lišek pro výcvik psů nebo střílení toulavých koček.

Podle ministerstva by nový park zabíral 105 kilometrů čtverečních, tedy asi 17 procent současné CHKO. Většina těchto pozemků je ve státním vlastnictví. V Česku dnes existují čtyři národní parky: Šumava, Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko. Křivoklátsko by se mělo stát pátým – pokud novela zákona projde oběma komorami Parlamentu.

Viktor Horák

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.