Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí zakončil předvolební celorepublikovou tour debatou v brněnském klubu Šelepka, která se nesla nejen ve znamení horké atmosféry politické, ale i doslova tropických teplot.

Během vystoupení totiž nastal pro českého premiéra nezvyklý okamžik: „Nevadilo by vám, kdybych si mimořádně sundal sako? Tady je fakt hrozné horko. (…) Tak jsem doma, ne?“ zeptal se publika Fiala. Moderátorka večera, herečka Iva Pazderková, ho v tom ujistila: „Určitě to udělejte, vždyť to je o zdraví. Mimochodem to je dost výjimečná situace, že pan premiér si sundává sako.“

Premiérův styl oblékání je dlouhodobě předmětem zájmu. Fiala se totiž obléká velmi formálně a bez saka či obleku je téměř nemožné ho vidět. V minulosti v odpovědích na otázky voličů odpovídal, že tím podle něj „vyjadřuje úctu úřadu i ostatním lidem“. Na dotaz, zda v obleku i spí, nedávno žertovně odpověděl: „Samozřejmě, ale povolím si kravatu.“

Vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09), který na debatě také byl společně s šéfem resortu životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), později na sociálních sítích ocenil civilní styl vystoupení svého šéfa: „Dnešní vystoupení Petra Fialy v brněnském klubu Šelepka bylo věcné a důstojné, ale zároveň i velmi civilní a lidské. A tudíž na hony vzdálené jeho soupeři o premiérský post Andreji Babišovi. Rozdíl v jejich přístupu k lidem i řešením, která pálí naši zemi, tak nemohl být nakreslen jasněji. Díky za to, že slušnost není slabost, Petře!“

Největší debatu i emoce v Brně vyvolalo téma podpory Izraele, který válčí v Pásmu Gazy s palestinským hnutím Hamás. Premiéra se lidé ptali, proč se tak jednoznačně staví za Izrael, a také na jeho postoj k izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli podezření z válečných zločinů. Část účastníků nesla transparenty s nápisy „Teď je čas zastavit genocidu“ nebo „Teď jde o Palestince a Palestinky“. Příchod premiéra doprovázely protesty, pískot a skandování výzev k demisi vlády. Před Šelepkou protestovali i dva lidé převlečení za Fialu a Netanjahua, kteří se symbolicky drželi za ruce potřísněné umělou krví.

Fiala na kritiku reagoval s tím, že si je vědom utrpení civilistů v Gaze. „Chceme, aby se situace tamních lidí zlepšila, ale jsem přesvědčen, že toho lze dosáhnout při porážce Hamásu. Ne, že Izrael nebude pokračovat v boji s terorismem,“ uvedl. Připomněl rovněž dlouhodobou českou podporu Izraele. „Je to jediný demokratický stát na Blízkém východě. Jestli je někdo pro region hrozbou, tak je to Írán, který podporuje teroristické organizace. Pokud se to nezmění, nebudou mít důstojný život lidé, kteří trpí v Palestině,“ řekl.

K dotazu na zatykač ICC na izraelského premiéra Netanjahua Fiala dodal: „Návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný.“ Zdůraznil, že Izrael má na rozdíl od autoritářských režimů vlastní nezávislé soudy a kontrolní mechanismy. Pokud by ICC podobně postupoval i v jiných případech, obává se Fiala, že to může ohrozit legitimitu samotného soudu. „Státy by pak nemusely brát jeho rozhodnutí vážně ani v případě, kdy jde o člověka opravdu způsobujícího genocidu,“ varoval.

Na Fialu směřovaly také otázky týkající se domácích témat – bitcoinové kauzy, dostupnosti bydlení, korespondenční volby, nákupu stíhaček F-35 či přijetí eura. Jeden z dotazů položil rovněž předseda republikánů Miroslav Sládek, který stejně jako v červnu ve Zlíně přišel premiéra konfrontovat.

Předvolební debata s názvem „Teď jde o všechno“ byla poslední brněnskou zastávkou Fialovy celorepublikové tour před letní přestávkou. Série besed, kterou premiér zahájil v polovině května v Jihlavě, předchází podzimním sněmovním volbám, kde zatím podle průzkumů vede hnutí ANO s podporou přes 30 procent. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se pohybuje kolem 20 procent.

Válka v Pásmu Gazy, která se stala hlavním bodem brněnské debaty, začala v říjnu 2023 po útoku Hamásu na jih Izraele. Podle tamního ministerstva zdravotnictví přišlo od té doby v Gaze o život přes 57 tisíc Palestinců, převážně civilistů. Údaje nelze nezávisle ověřit, OSN je ale považuje za spolehlivé.