Umělá inteligence už si dávno našla cestu do českého zdravotnictví a podle odborníků bude její využívání jen narůstat. Podle České asociace umělé inteligence (ČAUI) už se v nějaké formě využívá v 64 % českých nemocnic. Uplatnit se přitom už nyní může v celé řadě lékařských oborů, pacienti tedy ani nemusí vědět, že už ji dávno lékaři využili při některém z jejich vyšetření. Asociace nyní přišla s první příručkou pro nemocnice, která by měla využití systémů AI podpořit. V budoucnu by se sní tak pacienti mohli začít setkávat častěji a to i třeba v primární péči.

Příručku, která je dostupná i on-line, obdržely všechny tuzemské nemocnice. Podle šéfa a spoluzakladatele asociace Lukáše Benzla jde o snahu srozumitelně popsat, jak AI bezpečně a realisticky zavádět do každodenního provozu. „Zdravotnictví je oblastí, kde umělá inteligence reálně zachraňuje životy již dnes. Zároveň dává obrovské možnosti predikce,“ uvedl Benzl.

Autoři příručky mimo jiné vycházeli z průzkumu mezi nemocnicemi, který ukázal, že využití AI není samozřejmé. „Z hlediska legislativy tomu téměř nic nebrání. Faktorem jsou spíše obavy ze složité implementace do nemocničních systémů nebo strach z nahrazení odborníka. To ale opravdu nenastane, vyšetření přibývá, zatímco lékařů ne,“ řekl předseda zdravotnické skupiny ČAUI a člen výboru pro AI na ministerstvu zdravotnictví Matěj Misař. Příručka podle něj slouží jako okamžitý informační zdroj a pomáhá nastavit správná očekávání lékařům, nemocničním právníkům i managementu nemocnic.

Podle Misaře je ve využití AI napřed třeba kyjovská nemocnice. Umělá inteligence tam pomáhá například na radiodiagnostickém oddělení, kde ji lékaři využívají k hodnocení rentgenových snímků. Spolehlivě dokáže rozpoznat snímky, na kterých je nějaký nález. Tím může dodat pocit jistoty třeba méně zkušenému odborníkovi. „S ohledem na nedostatek lékařů je třeba přemýšlet o tom, jak jim práci zjednodušit, aby se mohli věnovat opravdu závažným věcem. AI je velmi spolehlivá v tom, že nám dokáže říct, co řešit prioritně,“ poznamenal primář oddělení Luboš Látal.

Debata o využívání umělé inteligence ve zdravotnictví se pak pochopitelně dotýká i pacientů. Ozývají se například i expertní hlasy, že by do budoucna měl mít pacient možnost využití AI při svém vyšetření odmítnout. Do rozhovorů s odborníky, kteří na zavádění AI do nemocnic pracují, se proto zapojují i pacientské organizace.

„I v rámci ministerstva proběhly třeba kulaté stoly s pacientskými organizacemi, úzce s nimi spolupracujeme a informujeme pacienty o nástupu nových technologií. A ze strany pacientských organizací je touha se o tom něco dozvědět,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro deník Echo24 Adam Gřunděl, konzultant ministerstva zdravotnictví v otázkách AI a vedoucí oddělení inovací Nemocnice AGEL Nový Jičín, který je zároveň členem nové odborné společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (CSAIM) ČLS JEP.

V současnosti pacienti ani nemusí vědět, že při jejich vyšetření už k využití AI došlo. „Pacient v dnešní době podepisuje obecně informovaný souhlas, v němž je popsán daný výkon – operace, rentgen hrudníku apod. V současné době si za využití AI pacient nepřiplácí, je to něco, co dává ta nemocnice navíc. A některé nemocnice to dávají do informovaného souhlasu, některé ne. Pacient má ale ze zákona právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci,“ uvedl v rozhovoru Adam Gřunděl. Pokud si tedy pacient informace vyžádá, personál nemocnice by ho měl o všem informovat.

Systémy umělé inteligence využívané v nemocnicích musí podle Gřunděla projít certifikací zdravotnického prostředku, tedy musí plnit řadu podmínek. Poslední slovo má navíc nyní vždy lékař. „V současné době nese odpovědnost vždy lékař a ty systémy jsou spíše podpůrné, mají usnadňovat procesy, ať už v rámci administrativy či diagnostického vyšetření. Mají šetřit čas, který pak lékařům zbyde na práci a komunikaci s pacientem. To je s výhledem nějakých deseti let v současné době úkol umělé inteligence a dalších systémů,“ dodal Gřunděl.

AI má obrovský potenciál zrychlit a zkvalitnit zdravotní péči podle ředitele kyjovské nemocnice Jiřího Vyhnala. „Ačkoliv i naši lékaři mají jisté obavy, zda je nenahradí, snažím se jim to vymlouvat. Technologie má za cíl pomáhat a její implementaci bychom neměli zaspat,“ řekl. Přínos umělé inteligence zdůraznil v administrativní oblasti, třeba při vyhledávání kódů diagnóz nebo přepisování ústního sdělení lékaře, což šetří práci sester. Dále je účinná také při diagnostice, kdy AI pomáhá detekovat cokoli nestandardního v těle. Za obrovský přínos pak Vyhnal považuje využití AI pro predikci závažných stavů, díky čemuž lze zahájit včasnou léčbu.