Německá armáda chce v příštím desetiletí výrazné posílení svých řad. Podle důvěrného memoranda, které získal server Politico, varuje velitel pozemních sil generálporučík Alfons Mais, že současný počet vojáků neodpovídá novým aliančním cílům a že bez výrazného navýšení nebude mít Bundeswehr dostatečnou věrohodnost k odstrašení protivníků ani k vedení vysoce intenzivního konfliktu po boku spojenců.

Dokument, který byl podle serveru v září odeslán na ministerstvo obrany a generálnímu inspektorovi Bundeswehru, počítá s téměř zdvojnásobením počtu vojáků do roku 2029 a dalším nárůstem do roku 2035. Do konce tohoto desetiletí by se měl počet aktivních míst zvýšit ze současných 62 tisíc na 90 tisíc a počet neaktivních vojáků v záloze ze 37 tisíc na 64 tisíc. Do roku 2035 a později armáda předpokládá potřebu dalších 45 tisíc aktivních a 15 tisíc neaktivních míst.

Zásadní roli má sehrát územní obranné velení. To by mělo do roku 2029 narůst na přibližně 138 tisíc míst, včetně nejméně 9 500 nových aktivních vojáků. Tyto jednotky by se tak měly stát největší složkou budoucí německé armády.

Plánované posílení přímo souvisí s novými cíli NATO, které byly schváleny letos v červnu na summitu v Haagu. Na červnovém summitu aliance se státy dohodly na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035. Výdaje mají být rozdělené na 3,5 procenta HDP na „tvrdou obranu“ a na 1,5 procenta HDP na další výdaje, například infrastrukturu. Podobně jako Německo už rozšiřuje své ozbrojené síly například i Polsko.

Rozšíření Bundeswehru ale naráží na složité politické i praktické překážky, píše server. Kancléř Friedrich Merz sice slíbil vybudovat z Bundeswehru „nejsilnější konvenční armádu Evropy“, reálně však armáda dlouhodobě bojuje s náborem. Přestože obranný rozpočet dosahuje rekordních výší, téměř čtvrtina nových rekrutů službu během prvních šesti měsíců opouští.

Vláda proto připravuje zákon, který by všem osmnáctiletým mužům ukládal povinnost registrace k vojenské službě. Samotný nástup do armády má zůstat dobrovolný, avšak pokud se nepodaří naplnit stanovené cíle, mohlo by se Německo vrátit k povinné službě. O návrhu by měl Spolkový sněm hlasovat do poloviny prosince. Aktuální situace ukazuje, že současná struktura armády je na hraně. Bundeswehr například teprve sestavuje novou stálou brigádu v Litvě, kde má být rozmístěno 4 000 vojáků. Nedostatek personálu i infrastruktury celý projekt komplikuje.