Pondělní rozhovory mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači jednoznačný výsledek nepřinesly. Prezident USA Donald Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry sice uvedl, že dohoda o ukončení války nikdy nebyla tak blízko, podle samotného Zelenského se však Američané s Ukrajinci stále zásadně rozchází v otázce územních ústupků vůči Rusku. Podle CNN nabízí Donald Trump Kyjevu „platinové“ bezpečnostní záruky, ale varuje, že tato nabídka „nebude trvat věčně“.

Zelenskyj konstatoval, že jednání nebyla lehká, označil je však za velmi produktivní. Dodal také, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit; nesmí se ale podle něj zapomínat, že konflikt začalo Rusko.

Klíčovou podmínkou Ruska pro přistoupení na jakékoli mírové návrhy zůstává úplné postoupení Donbasu, průmyslového regionu na východě Ukrajiny. Jeho část přitom stále zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Mírový plán, který Američané představili minulý měsíc, s úplnou ztrátou Donbasu počítal, ukrajinští vyjednavači však nadále odmítají postoupení jakéhokoli území, které není pod faktickou ruskou okupací.

Podle anonymního amerického činitele přítomného na pondělním jednání, kterého citovala agentura Reuters, má "konečné rozhodnutí o [podstoupení] území zůstat na Ukrajině". Pokud by však Ukrajinci mírový plán přijali, obdrželi by bezpečnostní záruky o síle obdobné síle jako ke článek pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Podle něj se poslední diskuze týkaly právě bezpečnostních záruk.

Prezident Zelenskyj již o víkendu připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by Ukrajina mohla vnímat jako náhradu za členství v NATO a představovaly by tak kompromis v mírových jednání. Ukrajinské členství v alianci je totiž pro Rusy další červenou linií. Američané přitom věří, že samotné bezpečnostní záruky být měly být pro Rusko přijatelné, uvedl například francouzský deník Le Figaro.

V pondělí večer, po skončení jednání, uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí, včetně zástupců Německa, Francie, Británie a Evropské Unie, že evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a podporu pro hospodářskou obnovu země. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. To není ale nová snaha evropských lídrů, a Moskva tuto představu dlouhodobě odmítá.

Vzniknout má také mechanismus na monitorování příměří vedený USA. Spojené státy a Evropa rovněž slibují Ukrajině pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 000 vojáků.

Prohlášení bylo vydané ve jménu německého kancléře Friedricha Merze, dánské premiérky Mette Frederiksenové, finského prezidenta Alexandera Stubba, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloniové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, norského premiéra Jonase Gahra Störeho, polského premiéra Donalda Tuska, švédského premiéra Ulfa Kristerssona, britského premiéra Keira Starmera a představitelů Evropské unie: předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. V závěru textu stojí, že se k prohlášení mohou připojit také další země.

Americký prezident Donald Trump označil jím nabízené bezpečnostní záruky za "platinové", Washington ale varuje, že nabídka „nebude trvat věčně“. Podle jednoho zdroje CNN je však Trump „opravdu spokojený s tím, kde jsme dnes“ a večerní konverzaci se Zelenským a evropskými lídry si pochvaloval.