Důvěra Čechů ve vládu je na historických minimech. Podle posledních dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyjádřilo důvěru kabinetu Petra Fialy pouze 19 procent obyvatel, zatímco více než 70 procent lidí přiznává nedůvěru. Češi se tak řadí k nejkritičtějším národům z celé třicítky zemí, které OECD sleduje.

Analytici i politologové se shodují, že za tím stojí kombinace faktorů – finanční nejistota, pocit politického odcizení i přetrvávající vnímání korupce. „Ti, kteří mají dojem, že jejich hlas není slyšet, důvěřují vládě v průměru o 36 procentních bodů méně než ti, kteří cítí, že mají na politiku vliv. Kromě toho politické garnituře důvěřují spíše lidé, kteří volili stranu v čele vlády, stejně tak i ti, kteří nejsou ve finanční tísni nebo mají vyšší vzdělání,“ vysvětluje analytička Evropy v datech Alexandra Cholevová.

Podle politologa Lukáše Valeše ze Západočeské univerzity není pokles důvěry novým jevem, ale u současného kabinetu je obzvlášť výrazný. „Tahle vláda mimo své kauzy selhala i v hospodářské politice. Hodně slibovala, například vyrovnaný rozpočet, nezvyšování daní, škrty ve výdajích, nic z toho ale nenaplnila. Drží primát v počtu nesplněných slibů, což důvěru dále podkopává,“ říká Valeš. Dodává, že propast mezi občany a politikou se v Česku rozevírá už více než deset let.

Češi důvěřují spíše institucím než politikům

Zatímco vláda a Poslanecká sněmovna se těší malé podpoře, jiné instituce naopak dlouhodobě získávají vysoké hodnocení veřejnosti. Průzkum STEM z letošního dubna ukázal, že důvěru má Česká národní banka (ČNB), které věří více než dvě třetiny respondentů. Důvodem je podle analytiků nejen stabilizace ekonomiky po období inflace, ale také fakt, že je vnímána jako politicky neutrální. „Vyšší hodnocení u ČNB si spojujeme se stabilizací ekonomiky po delším období nejistoty. Zároveň je ČNB vnímaná jako politicky neutrální,“ vysvětluje analytička STEM Doris Borovcová.

Obdobně pozitivně Češi hodnotí i starosty a obecní samosprávy. Osobní zkušenosti – od běžných agend na úřadech až po pomoc v krizových situacích – podle Borovcové posilují důvěru v tyto instituce. Podporu si u veřejnosti drží i Policie ČR a Armáda ČR, které jsou spojovány s praktickým fungováním státu a nevyvolávají takové emoce jako politické instituce.

Vnímání korupce a nový zákon o lobbingu

Významným faktorem nízké důvěry je i vnímání rozšířené korupce. V žebříčku Transparency International obsadilo Česko 46. místo ze 180 hodnocených zemí. „Je třeba zohlednit, že jen relativně malá část Čechů má přímou zkušenost s korupcí. Jde tedy spíše o pocit, který často ovlivňuje to, jak o korupci mluví politici nebo média,“ upozorňuje Ondřej Kopečný z Transparency International – Česká republika.

Právě s tím má souviset nový zákon o lobbingu, který v Česku platí od července. Podle něj se každý lobbista musí zapsat do veřejného registru, a tím zpřehlednit, kdo a s jakým zájmem se snaží ovlivňovat politická rozhodnutí.

„Z činnosti, která bývala spojována se zákulisními praktikami, se díky novým pravidlům stává uznávaný nástroj demokratického prosazování zájmů. Lobbing tak dostává jasně stanovené mantinely – pravidla, regulaci a veřejnou kontrolu,“ říká Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost v T-Mobile. Podle expertů by právě transparentnější prostředí, omezení prostoru pro klientelismus a schopnost státu zajistit základní služby mohly v budoucnu přispět k obnovení důvěry veřejnosti.