Pokud by návrh prošel, což je považováno za velmi nepravděpodobné, vedl by k odstoupení celé Komise a zahájení složitého procesu jmenování 27 nových evropských komisařů z členských zemí. Piperea na sociálních sítích uvedl, že jeho motivací je vnést transparentnost do „bruselské byrokracie“.

Parlamentní orgány v současné době posuzují přípustnost žádosti. Pokud bude schválena, bude rozprava a hlasování naplánováno na plenární zasedání ve druhém červencovém týdnu. V rámci tohoto procesu by musela vystoupit von der Leyenová, aby se obhájila, a poté by následovala rozprava, v níž by se vyjádřili vedoucí představitelé politických skupin.

Navzdory nedávným politickým zmatkům, kdy partneři evropských lidovců, socialisté a liberálové obviňovali von der Leyenovou ze spojenectví s pravicovými a konzervativními frakcemi (ECR a Patrioti pro Evropu) s cílem oslabit zelené reformy, nemá centristická většina EU, která podporovala její předsednictví, příliš chuti podpořit drastické opatření (více o sporu jsme psali zde).

Jedním z českých europoslanců, kteří návrh na hlasování o nedůvěře podepsali, je Ondřej Dostál (Stačilo!). Ten pro Echo24 řekl, že důležité je, že se o návrhu hlasuje jmenovitě. „U každého tak bude zřejmé, zda podpořil či nepodpořil paní von der Leyenovou. My to děláme pro to, aby nezapadla kauza Pfizergate. Rozumíme, že většinu má ta středová koalice a patrně by i tak měli právo jmenovat šéfa komise, ale jsme přesvědčeni, že by to měl dělat kdokoliv jiný než Ursula von der Leyenová,“ uvedl Dostál.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která rovněž připojila svůj podpis, Echu řekla, že po roce od evropských voleb se ukázalo, že Komise absolutně nemá zájem na přehodnocení své chybné politiky – ať už Green Deal nebo nekonečné zbrojení či migrace.. "Vedle těchto otřesných politik se Komise chová zcela netransparentně, když odmítá zveřejnit zprávy své předsedkyně s CEO Pfizeru a to bez řádného zdůvodnění, jak ostatně shledal i unijní Tribunál. Tak by se mohli projevit ti poslanci, kteří do médií Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou kritizuji, ale hlasovali pro ni. Uvidíme, jestli teď ,prozřou’. Pokud ne, pak jsou to normální pokrytci,“ dodala Konečná.

Europoslanec Alexandr Vondra Echu řekl, že postupu Rumunů nerozumí. „Dali to do oběhu naši Rumuni, kteří mají IQ tykve. My k tomu budeme mít ještě v ECR jednání, protože je to hloupý signál a podkopává snahu rozebrat ten Green Deal,“ uvedl Vondra s tím, že sám má k von der Leyenové mnoho výhrad, ale postup Rumunů nesplňuje ani elementární politický účel. „Rumuni se s námi ve frakci ani neporadili a je otázkou, zda vůbec ty podpisy budou mít. My o tom budeme v ECR ještě ve středu jednat,“ dodal Vondra s tím, že například klíčovým italským partnerům z ECR – Bratrům Itálie italské premiérky Giorgie Meloniové – se postup Rumunů nelíbí.

Svůj návrh nicméně chystají i Patrioti pro Evropu. „Éra současné komise, pro kterou ANO nehlasovalo ani při jejím ustanovení, je poznamenána řadou skandálů, připomeňme třeba kauzu Pfizergate nebo utajované financování celé řady neziskovek, které nyní jako Patrioti rozkrýváme, a vznikla kvůli tomu i speciální skupina, kterou jsme iniciovali. Podle naší frakce by Ursula von der Leyenová měla skončit, aby se Brusel vrátil nohama na zem a pracoval pro občany, ne proti nim. Proto i my v Patriotech připravujeme vlastní návrh na hlasování o nedůvěře, který jako politická skupina v nejbližší době předložíme,“ řekla pro Echo24 europoslankyně Klára Dostálová (ANO).

Bouře ve sklenici vody, zní od EPP

Europoslanec Jan Farský (STAN, EPP) uvedl, že očekává „bouři ve sklenici vody“. „Divadlo s minimálním dopadem. Exhibici. To, s čím přichází konzervativci a nacionalisté, není žádný plán. Evropu s tím i Česko jen oslabují. Programově a dlouhodobě. Na druhou stranu na hlasování o nedůvěře vidím jedno pozitivum – dokazuje, že Evropská komise není nikým nevolený orgán, jak se nám občas ti samí politici snaží namluvit. Komise funguje, obdobně jako česká vláda, jen díky důvěře Evropského parlamentu,“ uvedl Farský.

„Byl bych radši, kdyby byla Komise akčnější a rozhodnější. Zvláště v obranných otázkách i odbourávání zbytečné byrokracie. Na vyjádření nedůvěry to z mé strany ale není,“ dodal Farský.

Podle jeho kolegy z EPP Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové primárně nástrojem opozice, jak vyjádřit nespokojenost s některými aspekty činnosti Komise. „Vzhledem k současnému rozložení sil v Evropském parlamentu ale nepředpokládám, že by návrh na odvolání skutečně prošel. Zcela jistě půjde o příležitost pro ostrou kritiku, která však bude mít spíše symbolický než praktický dopad. To ale neznamená, že bychom měli význam takového hlasování podceňovat – i hlas nedůvěry, který nezíská většinu, může sehrát roli v dalším formování Komise a ve způsobu, jakým bude přistupovat k některým citlivým otázkám,“ uvedl pro Echo24 Zdechovský.

„Co se týče mé osobní spokojenosti, byl jsem v uplynulém období s prací Komise spíše kritický, zejména pokud jde o některé příliš ambiciózní návrhy v oblasti Zelené dohody, digitální regulace nebo dvojího metru v přístupu k jednotlivým členským státům. U paní předsedkyně von der Leyenové mi chyběla větší otevřenost k názorům ze středu a východu Evropy a silnější důraz na transparentnost,“ dodal Zdechovský, který podle svých slov na druhou stranu oceňují její aktivní postoj během pandemie, důraz na evropskou obranyschopnost i jednotný postoj k ruské agresi vůči Ukrajině.