Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění amerických cel narušují transatlantické vztahy a mohou vyvolat nebezpečnou spirálu eskalace. Země tak reagují na sobotní oznámení prezidenta USA Donald Trump, že Spojené státy od února zvýší dovozní cla vůči osmi evropským státům, dokud nebude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň varoval, že Evropská unie je připravena sáhnout k odvetným opatřením. Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) věří, že je prostor řešit situaci dialogem.

Signatáři zároveň vyjádřili solidaritu s obyvateli Grónska, které je autonomním územím Dánska. Zdůraznili, že jako členové NATO považují bezpečnost v Arktidě za společný transatlantický zájem a že zůstanou jednotní a koordinovaní při obraně své suverenity. Norský premiér Jonas Gahr Störe v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války a vyzval k opatrnosti s tím, že obchodní konflikt by nikomu neprospěl.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvýší dovozní cla pro osm evropských zemí, které se postavily proti jeho snaze získat Grónsko. Dodatečná desetiprocentní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska. V současnosti platí pro většinu exportu z Evropské unie do Spojených států patnáctiprocentní clo. Americký prezident zároveň pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla z deseti na 25 procent.

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi. Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. „Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem,“ řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.

Pokud se zvýšení amerických cel potvrdí, francouzský prezident Macron hodlá požádat o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Macron označil hrozby zvýšení cel kvůli Grónsku za nepřijatelné.

Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, které předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výroky či omezení dovozu či vývozu.

Kritické hlasy zaznívají i z dalších evropských metropolí. Italská premiérka Giorgia Meloni, která má k americkému prezidentovi blízko, uvedla, že s Trumpem hovořila, aby ho upozornila na „chybu“, za kterou považuje hrozby týkající se cel. Nizozemský ministr zahraničí David van Weel označil výhrůžky za „nepochopitelné a nevhodné“. „To, co Trump právě teď dělá, je vydírání,“ uvedl v televizním rozhovoru. Jeho irská kolegyně Helen McEntee hrozby označila za „zcela nepřijatelné a hluboce politováníhodné“. Kvůli novým hrozbám se v neděli odpoledne v Bruselu mimořádně scházejí velvyslanci členských zemí při EU, aby další postup koordinovali.