Spojené státy americké zřejmě směřují k zásadnímu rozhodnutí ohledně zapojení do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jak informoval deník Bild, prezident Donald Trump měl podle amerických médií, Wall Street Journal či New York Times, schválit vojenské plány útoku na íránský režim ajatolláha Alího Chameneího. K jejich spuštění nyní chybí pouze formální rozkaz prezidenta.

Otázkou zůstává, jak hluboce se Spojené státy do konfliktu zapojí. Podle bývalého izraelského generála a šéfa vojenské rozvědky Amose Jadlina existují dva možné scénáře, jak by mohl americký zásah vypadat.

Scénář 1: Cílený útok na jaderné zařízení Fordo

První možností je izolovaný, přesně zaměřený útok na podzemní jaderné zařízení ve Fordo. Jadlin uvedl, že by takový úder výrazně zpomalil íránský jaderný program a vyslal by jednoznačný signál režimu v Teheránu. „Útok výhradně na Fordo by znamenal tvrdý úder íránskému jadernému programu a ukázal by, že USA se stáhnou, pokud Írán neodpoví vojensky – a to by mohlo otevřít prostor pro vyjednávání,“ uvedl Jadlin.

Americká armáda by podle něj mohla použít speciální průrazné bomby typu GBU-57, schopné zasáhnout cíle až 60 metrů pod povrchem. Takový úder by ale mohl vést k odvetným útokům Íránu na americké základny v oblasti Perského zálivu, které se nacházejí nedaleko íránských hranic.

Scénář 2: Širší vojenský úder

Druhou, pravděpodobnější variantou je podle Jadlina rozsáhlejší vojenský zásah. Ten by měl předcházet možné odvetě Íránu za útok na Fordo.

V takovém případě by Spojené státy musely zasáhnout nejen jaderná zařízení, ale také íránské raketové základny, které mohou ohrozit americké cíle v Perském zálivu, a rovněž íránské jednotky připravující blokádu Hormuzského průlivu. Tím by USA čelily riziku širší eskalace, ale zároveň by zamezily okamžité odvetě. „Rozsáhlejší útok by mohl neutralizovat íránské rakety a síly schopné blokovat Hormuz, což je klíčové pro světový obchod s ropou,“ uvedl Jadlin.

Rozhodnutí zatím nepadlo

Zda prezident Trump vydá rozkaz k útoku, zůstává nejasné. Hlavní otázkou zůstává, zda jsou USA ochotné čelit přímé íránské reakci. Zatímco Izrael je od íránského území vzdálen zhruba tisíc kilometrů, některé americké základny se nacházejí jen stovky kilometrů od íránských hranic.

Deník Bild rovněž připomíná, že Donald Trump byl v minulosti zdrženlivý vůči vojenským intervencím. Nyní se však může stát, že právě on povede Spojené státy do přímého ozbrojeného střetu s Íránem, jehož důsledky by mohly mít zásadní vliv nejen na Blízký východ, ale i na globální stabilitu.