Japonská vláda dnes schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu Kč). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.

Pro jeho realizaci musí návrh do března schválit parlament v rámci návrhu státního rozpočtu ve výši 122,3 bilionu jenů.

Napětí mezi Tokiem a Pekingem se zvýšilo poté, co japonská premiérka Sanae Takaičiová v listopadu prohlásila, že její země by vojensky zakročila v případě, že by Čína napadla Tchaj-wan. Takaičiová řekla, že čínský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu.

K rostoucí nejistotě mezi oběma zeměmi přispělo také cvičení čínské letadlové lodě poblíž jihozápadního Japonska. To tento měsíc přimělo Tokio k protestu, když čínská letadla zaměřila japonské stroje palubním radarem, což je považováno za možnou přípravu k odpálení raket. Japonské ministerstvo obrany, znepokojeno rychlým rozšiřováním čínských operací v Tichomoří, také oznámilo, že otevře nové oddělení zaměřené na vyhodnocování čínské aktivity okolo japonských ostrovů.

Rozpočet na fiskální rok 2026, který začíná v dubnu, je součástí pětiletého programu Japonska, jehož cílem je zdvojnásobit roční výdaje na zbrojení na dvě procenta hrubého domácího produktu. Vláda Takaičiové, která je podle AP pod tlakem Spojených států na zvýšení vojenských výdajů, přislíbila dosažení dvouprocentního cíle do března, tedy o dva roky dříve, než bylo v plánu.

Současná bezpečnostní strategie země přijatá v roce 2022 jmenuje Čínu jako největší strategickou výzvu pro Japonsko a vyzývá k útočnější roli japonské armády v rámci bezpečnostního partnerství se Spojenými státy. V rámci nového rozpočtu je tak téměř bilion jenů (zhruba 130 miliard Kč) určen na posílení raketového vojska, zejména na nákup v Japonsku vyvinutých, modernizovaných protilodních střel typu 12 s doletem přibližně 1000 kilometrů. Do března mají být v jihozápadní japonské prefektuře Kumamoto rozmístěny první baterie těchto raket. Masivní zavádění zbraňového systému schopného udeřit daleko od japonských břehů představuje zásadní odklon od japonské zásady zavedené po druhé světové válce o použití síly pouze k přiměřené sebeobraně.

Japonsko se v současnosti zaměřuje na vývoj mnoha různých druhů zbraní. Na rok 2026 tak plánuje vynaložit více než 160 miliard jenů (21 miliard Kč) na vývoj stíhacího letounu nové generace na kterém pracuje společně s Itálií a Velkou Británií. Počítá se také s výzkumem a vývojem dronů ovládaných umělou inteligencí, určených mimo jiné ke spolupráci s tímto budoucím letounem, který má být nasazen od roku 2035.