Francouzský prezident Emmanuel Macron bude chtít s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit o podpoře Ukrajiny či navyšování obranných výdajů v souvislosti se závazky vůči Severoatlantické alianci (NATO). Tématem schůzky, která se v Paříži uskuteční ve středu večer, bude i konkurenceschopnost Evropské unie nebo postoj české vlády k Radě míru, kterou založil americký prezident Donald Trump. Možná témata dnes novinářům představil francouzský velvyslanec v ČR Stéphane Crouzat.

Politici by se měli věnovat otázkám mezinárodní bezpečnosti a pomoci Ukrajině, a to včetně možnosti vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu jako bezpečnostní záruky po uzavření míru. Macrona bude podle velvyslance zajímat i postoj české vlády k navyšování obranných výdajů. Babišův kabinet v návrhu rozpočtu na letošní rok na obranu vyčlenil zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Babiš ale v lednu řekl, že jeho vláda žádný takový závazek nemá. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle NATO nejsou realistické.

Macron se podle Crouzata bude ptát i na český postoj k Trumpově Radě míru. Francie členství odmítla. Babiš dříve řekl, že chce pozici ČR koordinovat s ostatními státy EU, důležitá je pro něj hlavně Itálie. Politici by mohli jednat i o postoji Česka ke Grónsku a Spojeným státům, ale také o energetice, dopravní infrastruktuře či školství.

Babiš se s Macronem ve Francii setká v předvečer mimořádného summitu EU ke konkurenceschopnosti. Hovořit tak budou i o dopise, který český premiér v souvislosti se summitem poslal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a premiérům i prezidentům členských zemí EU. Vyslovil se v něm pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2 alespoň do roku 2030.