Šéf Evropské rady António Costa hledá cesty, jak obejít maďarské veto a pomoci Ukrajině a Moldavsku stát se členskými zeměmi Evropské unie. Podle návrhu Costy by takzvané vyjednávací skupiny – klíčové právní kroky na cestě k členství – mohly být otevřeny se souhlasem kvalifikované většiny zemí EU, nikoli jednomyslným souhlasem. S návrhem podle všeho souhlasí i Evropská komise.

Předseda Evropské rady António Costa vede snahu o prosazení žádosti Ukrajiny o členství v EU navzdory odporu Maďarska, zatímco se lídři chystají na klíčový summit v Kodani tento týden. Costa sondoval podporu členských zemí s cílem zefektivnit proces přijímání nových členů a prolomit patovou situaci ohledně možného členství Ukrajiny a Moldavska. Uvedl to server Politico s odvoláním na pět vysoce postavených diplomatů.

Podle Costova návrhu by takzvané vyjednávací skupiny – klíčové právní kroky na cestě k členství – mohly být otevřeny se souhlasem kvalifikované většiny zemí EU, nikoli jednomyslným souhlasem. Uzavření skupiny by i nadále vyžadovalo podporu všech hlavních měst EU, ale nižší standard pro zahájení jednání by Ukrajině a Moldavsku umožnil zahájit reformy nezbytné k prokázání pokroku směrem k standardům EU v konkrétních oblastech politiky. Podle osoby obeznámené s tímto plánem by mohly pokročit ve svých žádostech o členství, i kdyby jedna nebo dvě země byly proti.

Brusel v pondělí plán předsedy Evropské rady obejít veto Maďarska a pokračovat v procesu přistoupení Ukrajiny a Moldavska k EU uvítal. „Možnost zmocnit Radu k rozhodování kvalifikovanou většinou by mohla být prozkoumána pro určité prozatímní kroky v procesu rozšiřování,“ uvedl v pondělí Guillaume Mercier, mluvčí Evropské komise pro rozšiřování.

Diplomaté EU vidí v Costově návrhu způsob, jak překonat opakované obstrukce maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož veto prý brzdí pokrok Ukrajiny a Moldavska. „Když je země bez objektivních důvodů brzděna, přestože splňuje kritéria, je ohrožena důvěryhodnost celého procesu rozšiřování,“ řekl Mercier.

Komise sice podporuje snahy o urychlení procesu, ale zdůraznila, že jakékoli rozhodnutí o pokroku v jednáních o členství v EU je nakonec na členských zemích. „O dalších krocích rozhodují skutečně členské státy a my doufáme, že první skupinu otevřeme co nejdříve,“ řekl Mercier.

Skupiny jsou klíčovými kroky v procesu přistoupení k EU a sdružují 35 kapitol jednání do šesti oblastí politiky, jako jsou základní práva, vnitřní trh a konkurenceschopnost. Komise naznačila určitou otevřenost k rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou ve své revizi politiky před rozšířením zveřejněné loni, poté co lídři EU vyzvali k urychlení procesu přistoupení.

Ve svém projevu o stavu Unie na začátku tohoto měsíce předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová rovněž zdůraznila potřebu přejít v určitých oblastech k hlasování kvalifikovanou většinou, přičemž výslovně zmínila zahraniční politiku, ale nechala otevřené dveře i pro jiné oblasti.

Na otázku, zda by rozšíření EU mohlo spadat do kategorie zmíněné von der Leyenovou, hlavní mluvčí Komise Paula Pinhoová v pondělí odpověděla: „To by se skutečně dalo prozkoumat.“

Komisařka EU pro rozšiřování Martha Kosová v pondělí zamířila na Ukrajinu, kde země dokončuje proces prověřování legislativy potřebné k pokroku v procesu její kandidatury. „Všechny oblasti byly prověřeny v rekordním čase. Ukrajina splnila své závazky a je připravena na další krok. Nyní je na členských státech, aby dali zelenou,“ řekla Kosová pro Politico. „Ani Ukrajina, ani Evropa si nemohou dovolit, aby se tempo reforem na Ukrajině zpomalilo. Nyní je čas na zrychlení,“ dodala.

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího jeho strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.

AFP označuje Orbána za nejostřejšího kritika Ukrajiny v Evropské unie. Jeho vláda zemi bránící se ruské invazi odmítá posílat zbraně, brzdí tvrdší unijní sankce proti Moskvě a odmítá možné členství Kyjeva v EU. Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem jsou dlouhodobě napjaté. Orbánova vláda obviňuje Kyjev z porušování práv maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny.