Češi kvůli dražším jídlům v restauracích mění obědové návyky: část lidí omezuje návštěvy restaurací, vybírá levnější a „osekané“ varianty, jiní si nosí jídlo z domova. Podle ekonomů může člověk, který přejde na domácí „krabičkové“ obědy každý pracovní den, ušetřit při současných cenách zhruba 32 tisíc korun ročně. Zároveň ale platí, že tlak na peněženky může vést i k horším stravovacím volbám – nebo k vynechávání oběda.

Ceny poledních menu dál rostou, byť už pomaleji než v minulých letech. Server menicka.cz v analýze téměř 6000 provozoven uvádí, že mezi roky 2024 a 2025 zdražilo meníčko v průměru o 4,3 koruny, tedy o 2,7 %. V Praze vychází průměr na 164,60 Kč a v prosinci se ceny podle menicka.cz dostaly na 167,70 Kč. „Data ukazují, že restauratéři se již nepouštějí do skokového zdražování,“ říká za portál Jakub Lukáš. Zdražování podle něj tlačí hlavně „trvalý tlak na mzdové náklady“.

Ještě výš vychází ceny v průzkumu Barometr Food společnosti Edenred. polední menu letos stojí průměrně 197 korun, oproti roku 2020 zdražilo o 58 korun. Lidé by přitom za oběd „chtěli utratit o 30 korun méně“, a proto ho „často vynechají nebo omezí“. „Na čem prvním šetříme, jsou restaurace a jídlo,“ říká Aneta Martišková ze společnosti Edenred.

Krabička jako úspora – a co v ní člověk má

Ekonom Lukáš Kovanda uvádí, že průměrné obědové menu v restauraci činí „zhruba 200 korun“, což při 21,5 pracovního dne dělá „přibližně 4300 korun“ měsíčně. Domácí krabička vyjde podle něj v průměru na 60 až 90 korun; kdo střídá masové a bezmasé varianty, „dá za krabičkový oběd průměrně 75 korun“, tedy asi 1613 korun měsíčně. Rozdíl pak činí „2687 korun“ měsíčně a „ročně pak 32 244 korun“, pokud člověk přejde na domácí přípravu „zcela a úplně“. „Průměrný Čech ušetří přípravou ‚jídla do krabičky‘ zhruba 32 000 Kč ročně,“ shrnuje ekonom.

Současně upozorňuje, že jde o účetní výpočet: „nezahrnuje časové náklady“ ani „cenu energií“. Na druhé straně lidé mohou ušetřit čas tím, že nechodí do restaurace a nečekají na obsluhu. Další úspory podle něj přináší vaření ve větším množství, nákupy ve slevách nebo využití zbytků z večeře.

Lidé omezují restaurace, porce se zmenšují

Průzkum Edenredu popisuje, že se mění i skladba oběda: třetina lidí vynechá polévku a 38 % si nedá k obědu nápoj. „Polední menu se zmenšuje. Dbáme na to, aby jídlo bylo levné a rychlé,“ říká Martišková. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza dodává, že podniky sahají po předpřipravených surovinách, protože si „nemohou dovolit pomocnou sílu“, a zjednodušují nabídku. Zároveň mají hostům nabídnout něco navíc: „Lidé chtějí nějaký zážitek… chtějí zajímavé prostředí,“ říká Prouza.

Zdravotní rovinu doplňuje zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum: rizikem jsou „obědy ve formě svačin z automatů nebo úplné vynechávání obědů“. „Nepravidelný obědový režim je… spojen s poklesem kognitivních funkcí, horší pamětí a menší soustředěností po 14:00.“ „Pravidelný oběd snižuje nemocnost a náklady,“ uzavírá Fošum.