Evropská unie čelí rostoucímu tlaku členských států, aby otevřela cestu k návratům migrantů do Afghánistánu, a to navzdory silným varováním lidskoprávních organizací. Zatímco Německo a Rakousko už s návraty začaly, Brusel zkoumá jejich proveditelnost a vede technická jednání i přímo s vládou radikálně islamistického hnutí Tálibán, uvedl deník Die Welt.

Mezi lety 2013 a 2024 bylo v zemích EU podáno zhruba jeden milion žádostí o azyl afghánských občanů, přičemž přibližně polovině z nich bylo vyhověno. V roce 2025 podali nejvíce žádostí o azyl Afghánci, následovali Venezuelané a Syřané.

Německo zahájilo návraty do Afghánistánu v roce 2024. Zatím vypravilo do země charterové lety s asi stovkou navrátilců a s Tálibánem jedná o návratové dohodě. Rakousko v říjnu loňského roku následovalo německý příklad a poprvé od roku 2021 obnovilo návraty. Francie a další země jsou zatím zdrženlivější a požádaly o podporu Evropskou unii. Pod tlakem členských států navázal Brusel kontakt s vládou Tálibánu, aby prověřil proveditelnost takových kroků. Plány ale narážejí na praktické překážky i odpor uprchlických a lidskoprávních organizací, píše Die Welt.

Mluvčí Evropské komise nedávno uvedl, že unijní úředníci Afghánistán navštívili v rámci dvou „technických misí“, naposledy letos v lednu. Cílem bylo zmapovat „nastavení spolupráce při zpětném přebírání osob a možnou organizaci návratových operací“.

Ještě před několika lety by byly návraty do Afghánistánu nemyslitelné a dodnes vyvolávají právní i etické otázky. Organizace Human Rights Watch varuje, že Tálibán v uplynulém roce „zesílil“ represe. Poukazuje přitom na nová pravidla omezující svobodu tisku i další restrikce namířené proti ženám a dívkám.

Navzdory výhradám se však s přitvrzující migrační politikou vytvořila v EU většina z 27 vlád, které návraty podporují. Arafat Jamal z UNHCR v Afghánistánu označil tento posun za „extrémně znepokojivý“. Nový kurz podle něj zjevně vychází z „emocí“, nikoli z rozumu.

Belgie loni v říjnu vyzvala Evropskou komisi, aby umožnila dobrovolné návraty i vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Generální ředitel belgického imigračního úřadu Freddy Roosemont řekl agentuře AFP, že jeho vláda nyní spolu s Evropskou komisí a dalšími zeměmi pracuje na tom, „aby našla řešení tohoto problému“.

Mluvčí Komise upozornil, že návraty do Afghánistánu „představují řadu výzev“. Země čelí humanitární krizi způsobené suchem a omezením humanitární pomoci. Od roku 2023 se do Afghánistánu vrátilo více než pět milionů lidí, často z Íránu a Pákistánu, a mnozí z nich obtížně hledají práci. Složitá jsou i jednání s Tálibánem. Po jeho návratu k moci v roce 2021 uzavřely evropské vlády své ambasády v Kábulu. EU sice v zemi stále udržuje diplomatické zastoupení, kontakty jsou však omezené na několik úzkých oblastí.

Tálibán zároveň zpochybňuje legitimitu některých afghánských ambasád v zahraničí kvůli jejich vazbám na předchozí vládu, což komplikuje logistiku, například vydávání platných cestovních dokladů pro navrátilce. Unijní mise se proto zaměřily hlavně na praktické otázky. Podle zdroje obeznámeného s jednáními si zástupci EU prohlíželi letadla a kapacity letiště a s Tálibán řešili, co se s navrátilci po příletu stane. „Testují terén, chtějí zjistit, zda lze zavést systém hromadných návratů,“ uvedl zdroj.

Jamal z UNHCR varoval, že pokud by k návratům došlo, musela by EU výrazně zvýšit pomoc Afghánistánu. Návraty bez posílení podpory by podle něj byly nekonzistentní a nevyhnutelně by vedly k rizikové nerovnováze.