Několik německých médií zveřejnilo úryvky z tisícistránkové zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), proč úřad označil Alternativu pro Německo (AfD) za „prokazatelně pravicově extrémistickou“. Proti označení se AfD rozhodla bránit soudně správní žalobou. Německá civilní kontrarozvědka prozatím nebude nové hodnocení AfD veřejně používat a čeká na rozhodnutí soudu. Z uniklé zprávy vyplývá, že podle BfV členové AfD například dělí obyvatele na rodilé Němce a „Němce s pasem“. O hodnocení AfD ze strany kontrarozvědky informuje například Bild či Die Welt.

Mezi prvními zveřejnily úryvky ze zprávy tajné služby deník Bild a časopis Der Spiegel. K dispozici ji údajně mají celou. Zpráva má 1108 stran, sedm kapitol a 203 podkapitol. Tajná služba využila jak veřejné zdroje, tak informace získané operativní činností. Stranu ve své zprávě označuje za protiústavní a cituje v ní vyjádření 353 jejích členů od lokálních politiků až po vedení strany.

Německá tajná služba kritizuje například vyjádření politiků ohledně rozdílu mezi rodilými Němci a Němci s pasem. „Vyhodnocení velkého množství výroků funkcionářů AfD na spolkové a zemské úrovni dokazuje“, že strana je nakloněna „etnickému pojetí národa“. AfD tak naznačuje, že lidé s migrační historií jsou „vyloučeni z plnohodnotné příslušnosti k německému národu svým narozením a povahou“. AfD tak činí „rozhodně a vědomě“, citují média úryvky ze závěru zprávy.

Podle tajné služby strana dělí Němce na etnické a ty, kteří se Němci stali získáním cestovního pasu. Cituje například bývalou jedničku kandidátky do europarlamentu a současného člena německého Bundestagu Maximiliana Kraha. „Každý, kdo do vlády zahrne etnické Afričany a Afghánce, dělá vládu také kulturně africkou a afghánskou. Co od toho levice očekává? Že na kořenech, vlivech a vlastnostech nezáleží? Lidé si formují své prostředí podle svých dispozic!“ uvedl v minulosti Krah.

Podle tajné služby také členové strany přistěhovalce označují hanlivě za „nože“ (Messer). A muslimy považují za občany druhé kategorie. „Záměrně marginalizovala muslimy kvůli jejich náboženské příslušnosti jako (...) lidi druhé kategorie, které nelze integrovat,“ uvádí podle německých médií zpráva. Tajná služba také upozorňuje, že členové AfD poukazují na vysokou kriminalitu přistěhovalců. „Lidé s neněmeckým původem mají tendenci páchat tyto trestné činy častěji – z hlediska ochrany ústavy je relevantní, že je to kvůli jejich původu.“

„Pojetí národa, které je zde propagované, je v rozporu s pojetím národa v ústavě a znamená zveličování konstruovaného etnicko-kulturního kolektivu v rozporu s lidskou důstojností a vyloučení lidí s migrační historií. Porušuje princip lidské důstojnosti,“ dochází zpráva k závěru.

Tajná služba také upozorňuje na napojení strany na některé části německé extrémní pravice. Napojení například na časopis Compact nebo sdružení „Jedno procento“ považuje tajná služba za „strukturované spojení“ na části „nové pravice“ a skupiny s extrémním zaměřením.

Časopis Compact v červenci 2024 zakázalo německé ministerstvo vnitra. O měsíc později zrušil zákaz německý soud. „Náklad měsíčníku činil 40 tisíc, kanál na YouTube odebíralo víc než 300 tisíc posluchačů a třeba počty zhlédnutí dílu o Nordstreamu přesáhly milion. Dne 5. 7. 2024 přišel zákaz, zveřejněný 16. 7. 2024. Nancy Faeserová, ministryně vnitra, jej zdůvodnila „bojovnou agresivitou proti ústavnímu pořádku“, rovněž hovořila o „duchovním žhářství“ a zmínila, že vyobrazení migrantů i Židů je štváčské. Médium bylo v hledáčku ministerstva dlouhodobě, v roce 2021 jej zařadil Spolkový úřad pro ochranu ústavy do kategorie „zaručeně extremistické“,“ uvádí Tereza Matějčková v eseji, ve které se zákazu věnovala. Zásah ministerstva kritizovala i řada mainstreamových novinářů. Soud ve svém rozhodnutí upřednostnil svobodu slova.

Tajná služba dlouhodobě AfD označuje za „krajně pravicovou“. V minulých týdnech vydala prohlášení, ve kterém ji označila „za prokazatelně krajně pravicovou“. AfD, která v nedávných volbách do Bundestagu skončila na druhém místě se ziskem 20,8 % hlasů, proti rozhodnutí podala žalobu k soudu v Kolíně nad Rýnem. Po rozvědce žádá, aby přestala stranu sledovat a přestala užívat označení „krajně pravicová“. Následně tajná služba toto označení z veřejných dokumentů odstranila s tím, že počká na rozhodnutí soudu.