Český ministr zahraničí Petr Macinka ve středu odletí do Bruselu. Bude zde jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou a eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou. Nebudu nikoho v zahraničí kritizovat, uvedl ministr v úterý k tomu, jak se zde bude vyjadřovat o prezidentovi republiky Petru Pavlovi, který Macinku v úterý po poledni obvinil z vydírání. Schůzka ústavních činitelů, která v pondělí neproběhla, je zatím v nedohlednu.

Vztahy mezi Černínským palácem a Hradem na bodu mrazu. Tak by se dala popsat situace poté, co hlava státu vystoupila v pondělí na neočekávané tiskové konferenci se šokujícím oznámením: ministr zahraničí a vicepremiér vlády Petr Macinka (šéf AUTO) se měl údajně v SMS pokusit vydírat Petra Pavla, a to sice kvůli jmenování poslance a zmocněnce vlády pro Green Deal Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle premiéra Andreje Babiše, který se k celé záležitosti vyjádřil zatím jen úsporně, o vydírání nešlo, byť komunikaci nepovažuje za šťastnou a sám by ji takto prý nevedl. Případ prošetří Národní centrála proti organizovanému zločinu, policii podnět předala Kancelář prezidenta republiky. Prezident krátce po svém brífinku odcestoval na soukromou cestu do zahraničí.

Současný konflikt mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou není správný. Rád bych oba pány pozval ke společnému jednání, u stolu se to vždy vyřeší lépe a rychleji než silnými vzkazy přes média na tiskových konferencích.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 27, 2026

Babiš vyzval aktéry, aby společně zasedli u stolu a jednali namísto přestřelek přes média. K takové situaci mohlo dojít již v pondělí na společném jednání Macinky a všech čtyřech nejvyšších ústavních činitelů, tedy kromě zmíněných ještě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a šéfa Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Ta byla zrušena kvůli tomu, že pondělní jednání vlády se protáhlo a Babiš s Macinkou nestihli ani na posunutou schůzku dorazit. Zato se premiér omluvil. Jak v úterý sdělil Macinka na dotaz Echa na tiskové konferenci svolané v reakci na Pavlovo oznámení, nová schůzka zatím termín nemá. Dle vyjádření šéfa komunikace Kanceláře prezidenta republiky Víta Koláře pro Novinky se v současnosti prezident s Macinkou ani sejít nechce, jednat hodlá jen s Babišem.

Macinka na prezidenta reagoval tím, že podle něj o vydírání nejde, považuje to za politické vyjednávání. „To, co je a co není vydírání, nebudu komentovat,“ doplnil Macinka s dovětkem, že podle něj ze strany Hradu jde o „právní ekvilibristiku“. Přiblížil také, proč nechce premiér podávat kompetenční žalobu: podle Macinky jsme již v minulosti zažili, že Ústavní soud ČR se dokáže chovat aktivisticky. Jako příklad uvedl zrušení předčasných sněmovních voleb v roce 2009 poté, co padla vláda Mirka Topolánka, nebo zrušení části volebního zákona před volbami do dolní parlamentní komory v roce 2021.

Srdeční záležitost v podobě NATO

Jako další repliku vůči Pavlovi Macinka oznámil, že bude chtít, aby na letním summitu Severoatlantické aliance (NATO) zastupoval ČR premiér, nikoliv Petr Pavel, který mezi lety 2015-2018 působil jako předseda vojenského výboru NATO, tedy ve funkci hlavního vojenského poradce generálního tajemníka aliance. Tím je v současnosti Mark Rutte, bývalý dlouholetý premiér Nizozemí. Na dobré známosti s ním se mimo jiné dlouhodobě odvolává premiér Babiš, naposledy třeba minulý týden na mimořádném jednání Evropské rady v Bruselu. Předchozí repliky vůči prezidentovi jsme již viděli: zrušení již domluvené rotace velvyslanců, jejíž součástí měl být i prezidentův zahraničněpolitický poradce Jaroslav Zajíček, či třeba to, že Česko měl například na prosincovém jednání ministrů životního prostředí v Bruselu zastupovat slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS), který je kritizován za nějaké své výroky. Svou roli mohla osobní antipatie mezi aktéry sehrát též v případě letounů L-159 pro Ukrajinu.

„Musím brát na zřetel, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec,“ sdělil ministr zahraničí Petr Macinka k tomu, jak bude dále vypadat zahraniční politika, na které by měli spolupracovat právě dva aktéři úterního sporu spolu s premiérem, který by měl mít hlavní slovo. „Klidně jet (prezident – pozn.red.) může, pokud se nebude pohybovat mimo ústavní rámec,“ doplnil vicepremiér s tím, že Černínský palác je tou instancí, která schvaluje nominace pro summit. Na dotaz Echa, jak dlouho může ještě napětí s Hradem trvat, uvedl, že to není na něm.

Vyjádření ministra zahraničí a vicepremiéra @petr_macinka k dnešnímu oznámení prezidenta Petra Pavla: pic.twitter.com/oW9dGz5PMS

— Dominik.Stein (@DomiSteinPrague) January 27, 2026

Macinka prý nehodlá nikoho v zahraničí kritizovat, musí prý ale „říkat pravdu“. „Mám mandát na různá jednání v Bruselu. Pracovní život pojede dál, jako by se nic nedělo. Na funkci to nemá vliv,“ uvedl ministr ovšem s tím, že bude určitě na stabilitu ČR a vztah mezi ústavními činiteli tázán. Na dotaz Echa, zda nadále věří komunikaci s Hradem přes poradce, Macinka uvedl: „Pokud to chtějí dělat a opakovaně zveřejňovat věci, u kterých i třeba oni sami říkají, že nejsou určeny k zveřejňování, tak to musíme my vzít v potaz, že se vždycky něco takového stát může.“

V médiích se již dříve také spekulovalo o extrémní variantě, kdy by mohla vláda celkově omezit zahraniční cesty hlavy státu, či případně seškrtat rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. V oněch inkriminovaných SMS, které obdržel Pavlův „muž po boku“ Petr Kolář, mluví Macinka o tom, že pokud prezident Turka nejmenuje, „spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“. To je termín využívaný spíše v poloprezidentském systému, například Francii. Jde o stav, kdy prezident s velkými výkonnými pravomocemi z jedné politické strany je nucen koexistovat s vládou z poměrně odlišné politické formace. V ČR, parlamentní demokracii, kde prezident – ani po změně na přímou volbu před prezidentskými volbami v roce 2013 – nemá přímou moc nad vládou, šéfem exekutivy je premiér, by taková situace pravděpodobně znamenala právě totální upozadění hlavy státu.