Bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová skončí v pozici prorektorky Univerzity Karlovy poté, co začátkem února ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou Jiří Zima. Pro Echo24 uvedla, že její další kroky budou směřovat vesměs do zahraničí, včetně ročního nespecifikovaného projektu v Bruselu. Má ale jít o odbornou, nikoliv politickou práci. Do české politiky se podle svých slov nechystá.

Jourovou do pozice prorektorky pro rozvoj lidských zdrojů i nové technologie schválil Akademický senát Univerzity Karlovy na konci roku 2024. Po konci prorektora pro vnější vztahy Martina Vlacha v kolegiu rektorky Králíčkové byla Jourová pověřena řízením právě i jeho agendy. Králíčková v říjnových volbách svou pozici neobhájila a Jourová tak vedení univerzity opustí.

Jako první zamíří do Vídně, kde bude působit během února na The Institute for Human Sciences (IWM) v rámci programu Karel Schwarzenberg Fellowship. Věnovat se bude výzvám, trendům a nejistotám způsobeným současnými světovými problémy, jako je klimatická krize, geopolitické konflikty, ale také třeba digitalizace a tomu, jak se společnost těmto trendům přizpůsobuje.

Pro Echo24 Jourová pak Joruová dodala, že slibila hodně akcí, hlavně přednášek, vesměs v zahraničí. „Začínám také roční projekt v Bruselu s týmem expertů; bude to odborná, ne politická práce. Od roku 2027 můžu dělat i něco v byznysu, což teď zatím nesmím kvůli podmínkám Evropské komise po dobu dvou let po mandátu,“ uvedla Jourová.

„Jsem právnička se specializací na evropské právo, mám už teď zajímavé nabídky, které ale musí počkat. Do české politiky se nechystám, ale sleduji ji pozorně jako občanka,“ dodala Jourová, o níž se občas spekuluje jako o možné kandidátce na prezidentku.

Celkem za deset let, tedy za dva mandáty v Evropské komisi, absolvovala Jourová přibližně 3000 oficiálních jednání, téměř 1500 mediálních rozhovorů, skoro 350 tiskových konferencí a kolem 700 projevů a vystoupení. V letech 2014 až 2019 byla eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví, v následujících pěti letech pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.

Jourová se věnovala mimo jiné dvojí kvalitě potravin. Jourová navrhla balíček na posílení pravidel ochrany spotřebitele v rámci celého jednotného evropského trhu. Jeho důležitou součástí bylo řešení prodeje výrobků s rozlišnou kvalitou nabízených pod stejným názvem a značkou v různých státech EU. To se zařadilo mezi nekalé obchodní praktiky, které mohou úřady pro ochranu spotřebitelů sankcionovat.

V červnu 2024 opustila Jourová hnutí ANO, kde byla v letech 2013 a 2014 místopředsedkyní, krátce byla též ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Uvedla tehdy, že se členství v ANO neslučuje s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře.

Na jaře 2019 ji časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Známý je také její spor s miliardářem Elonem Muskem, který ji označil za „ztělesnění banálního a byrokratického zla“. Jourová se proti jeho slovům ohradila s tím, že ona si pod pojmem zlo představuje výzvy k násilí, zabíjení, popírání holocaustu a online nenávist, která přerůstá v reálné násilné činy. „Většina pachatelů teroristických činů se radikalizovala v online prostoru. To nazývám zlem a nelze k tomu mlčet,“ řekla tehdy Jourová pro deník Echo24.