ODS řeší, kdo od ledna převezme stranu po nejdéle sloužícím předsedovi Petru Fialovi. Žádný oficiální kandidát zatím znám není, veřejně se mluví především o místopředsedovi ODS a končícím ministru dopravy Martinu Kupkovi a jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi. Každý z nich by představoval úplně jiný názorový proud. Svou budoucnost v současnosti zvažuje také končící ministr zahraničí Jan Lipavský, který za ODS v Praze kandidoval jako nestraník a získal v celém Česku druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.

Kongres ODS, ze kterého vzejde nástupce předsedy Petra Fialy, svolali občanští demokraté na 17. a 18. ledna 2026. Obhajovat svou funkci na něm nebude Petr Fiala, který bude při lednovém kongresu ve funkci celých dvanáct let. Deník Echo24 již informoval o tom, že zevnitř strany sílí hlasy volající po výrazné proměně ODS, návratu k „pravicovým idejím“ a rozpadu koalice Spolu, která pro řadu osobností ODS kvůli preferenčním hlasům například pro lidovce znamenala konec ve sněmovně. S Fialou končí ve vedení i další duchovní otec koalice Spolu, první místopředseda Zbyněk Stanjura.

Představitelé ODS jsou opatrní ve svých vyjádřeních ohledně toho, kdo by je měl vést, stejně jako jsou opatrní ti, o kterých se veřejně mluví jako o možných Fialových nástupcích. Mezi nimi je i jihočeský hejtman Martin Kuba, který by mohl z pohledu řady straníků znamenat právě onen návrat k pravicovým a konzervativnějším idejím. Sám uvedl, že ODS musí začít uvažovat úplně jinak.

„Podle mě se strana příliš zaměřila na ideologické debaty, ale nějak jsme zapomněli na to, co obyvatelé České republiky řeší. Někdy mi připadá, že řada politiků je úplně odtržená od reality a netuší, co lidi nejvíc trápí a čím se zabývají. Jako strana bychom měli nabídnout řešení problémů a to řešení musí být proveditelné a ne jen teoretické,“ uvedl Kuba.

Dodal, že mu dlouhodobě vadí pouze politické vize, které se nikdy neuskuteční. Podle něj podobné projekty lidem nic konkrétního nepřinesou a zůstanou jen v rovině slibů. Zdá se mu, že podobně se v některých bodech chová na celostátní úrovni i ODS. „Pokud nezačne nabízet pro lidi konkrétní projekty, které realizuje a lidem pomohou, nemá šanci na úspěch,“ uvedl.

Na výkonném výboru ODS, jehož je Kuba členem, v pondělí večer současný předseda Fiala uvedl, že nebude usilovat o obhájení mandátu. Strana tak bude v lednu volit nové vedení. Zda bude Kuba o pozici usilovat, zatím neřekl. „Chci se nejprve seznámit s názory členské základny. Zajímá mě, jak moc se budou blížit mým vizím. Na výkonném výboru jsem viděl, že ve straně je více názorových proudů, tak jsem zvědavý, jaká je situace mezi řadovými členy. Podle toho si udělám nějakou představu. Ale rozhodně teď nebudu tvrdit, že chci kandidovat na předsedu strany,“ řekl Kuba.

Kuba je příkladem toho, že i samostatní občanští demokraté mohou fungovat. Jihočeská ODS bez koaličních partnerů loni v krajských volbách hlasy od více než 47 procent voličů. Koalice Spolu, jejíž jsou občanští demokraté součástí, pak obdržela o víkendu ve sněmovních volbách 23,4 procenta hlasu. „Jen zopakuji, že podle mých odhadů a propočtů by ODS samostatně ve sněmovních volbách dosáhla tak na 12 procent. Musíme si přiznat, že náš současný potenciál na celostátní úrovni není vyšší. A pokud se nějak zásadně nereformujeme, tak se nic nezmění,“ uvedl Kuba.

Dalším možným kandidátem je místopředseda strany Martin Kupka. Ten v úterý večer nechtěl spekulovat o tom, zda se o post bude ucházet. „Na takové rozhodnutí či oznámení dnes večer není prostor,“ řekl Kupka po jednání výkonné rady. ODS by pod jeho vedením mohla pokračovat ve směru vytyčeném končícím premiérem Fialou.

A ve veřejném prostoru nyní zaznívá také méně pravděpodobná varianta, že by mohl do čela zamířit končící ministr Lipavský. Ten ve volbách jednoznačně zazářil, v Praze získal přes 60 tisíc preferenčních hlasů, po Andreji Babišovi druhý nejvyšší počet. Sám Lipavský pro Echo24 řekl, že ho počet preferenčních hlasů potěšil. „Beru to jako velký závazek a ocenění mé práce ve vedení české diplomacie. Otázky na budoucí působení v rámci ODS jsou předčasné,“ uvedl Lipavský.

Experti čekají „méně ideologickou“, ale „známou“ osobnost

Otázky ideového směřování i existence Spolu jsou pro ODS podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně hodně propojené a strana teď musí udělat některá poměrně obtížná rozhodnutí. „Na jednu stranu musí zvažovat, kolik procent ze stávajícího výsledku koalice Spolu byli nejen voliči TOP 09 a KDU-ČSL, ale i ‚myšlenky koalice Spolu‘, kteří by se od strany odvrátili, pokud by projekt Spolu nějak příliš násilně a manifestačně ‚zabila‘. Dost pravděpodobné je, že ODS po osamostatnění tohoto typu by v průzkumech byla jen někde na úrovni STAN či níže, což není ideální startovní pozice, navíc by najednou musela soutěžit o voliče i TOP 09 a lidovci. Na druhou stranu ale ODS na Spolu ideologicky nevyhovuje, že je pro souboj o voliče, který bude muset strana v budoucnu možná svádět s Motoristy, až příliš liberální a eurooptimistický projekt,“ uvedl Chytilek.

„Můj tip proto je, že strana v budoucnu vědomě vsadí na větší ideovou rozkročenost. Jednoznačně v ní nepřevládne ani liberální, ani konzervativní směřování, naopak bude se snažit oslovovat co nejširší elektorát, bude si víc vybírat témata s možnými apely na ‚zdravý rozum‘, častěji bude nálady voličů na volebním trhu následovat, než aby je jako teď chtěla vést či formovat. Stejně tak ideu Spolu ale úplně ODS nezavrhne, jen bude využívat toho, že v opozici je to spíš prostředek předvolební spolupráce, než cokoliv jiného,“ míní Chytilek.

Ohledně jména nového předsedy nechce spekulovat. „Ale čekal bych spíš někoho míň ideologického, který svou popularitu ve straně i mezi voliči bude odvozovat od svých dosavadních výsledků a své kompetentnosti, a bude se už při volbě předsedy prezentovat snahou a schopností spojovat různé stranické skupiny či frakce,“ řekl dále Chytilek.

Politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že budoucnost projektu koalice Spolu je v tuto chvíli krajně nejistá a spíš směřuje ke svému zániku. „V podobném duchu se vyjadřují někteří představitelé všech tří koaličních stran. To je umocněno tím, že kromě Petra Fialy ve vedení ODS končí i další výrazná osobnost tohoto projektu, a to Zbyněk Stanjura. Pokud jde o směřování ODS, asi bude záležet na tom, kdo konkrétně se stane novým předsedou. Za Martina Kupky bych očekával spíše pokračování nastolené linie, v případě Martina Kuby by se strana mohla ideově určitým způsobem posunout, minimálně třeba vstřícnějším postojem vůči hnutí ANO,“ řekl Drašar.

Aktuální situace v ODS je podle něj poměrně neobvyklá, protože většina bývalých předsedů (snad jen s výjimkou Václava Klause) odcházela po nějakém skandálu. „Petr Fiala je v tomhle poměrně výjimečný, kdy se předsednictví vzdává na základě politické porážky a po prohraných volbách,“ uvedl Drašar s tím, že si v tuhle chvíli neumí představit, že by ODS převzal někdo úplně neznámý. „Současná politika je postavena na silných lídrech a pokud si chce ODS vylepšit své volební preference, musí zvolit spíše výraznou osobnost, která bude veřejnosti známá,“ dodal Drašar.