Tisíce lékařů se zapojilo do protestní stávky a pacienti i nemocnice to pocítí. I přes ujišťování z oficiálních míst panují mezi některými lékaři značné obavy o dopad na provoz některých zařízení. Už několik z nich v předstihu potvrzuje na prosinec omezení péče, pacientům se musí rušit a přesouvat termíny a počítají se vysoké ekonomické ztráty. A to jde zatím jen o první měsíc. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se má s lékaři sejít v úterý, což se setkalo už od počátku s kritikou. Některé nemocnice nemohly s plánováním na prosinec tak dlouho čekat.

Výpovědi z přesčasů podalo podle zástupců České lékařské komory (ČLK) více než 6100 lékařů, kteří budou nemocnicím chybět ve směnách. Od 1. prosince tak podle nich bude zajištěná akutní péče, odloží se ale tisíce ambulantních návštěv a stovky operací. Ve velkých i menších nemocnicích jsou podle sekce oddělení, která mají 70 až 100 procent protestujících lékařů.

V podobně masivním měřítku potvrzuje protesty například Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „Z celkového počtu lékařů je to zhruba polovina, výpověď z přesčasů dalo kolem dvou set lékařů. Přesčasy ale neslouží všechna oddělení. Z počtu sloužících lékařů jsou to dvě třetiny,“ řekla deníku Echo24 mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

„Budeme muset omezovat plánovanou péči, v prosinci budeme muset zkrátit provoz odborných ambulancí. Ne všechny pacienty objednané na prosincové termíny budeme moci vzít, zdravotníci budou některé z nich obvolávat a termíny posouvat. Co se týče akutní péče, například onkologické, to bude beze změn,“ dodala Dana Lipovská. Omezený provoz v prosinci bude podle ní znamenat pro nemocnice poměrně velkou ekonomickou ztrátu. „Bude se určitě jednat o vyšší desítky milionů korun,“ dodala Dana Lipovská.

Další nemocnice mají oznámit dopady stávky v tomto týdnu. V nemocnicích Královéhradeckého kraje má být jasno zhruba do poloviny týdne. V pětici krajských nemocnicích stále probíhá jednání. „V tuto chvíli to říct nelze, ale nějaké varianty jsou samozřejmě na stole,“ řekla deníku Echo24 mluvčí nemocnic Lucie Chytilová.

Podobně pak zůstává situace nejistá v Krajské zdravotní, která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji. „Je reálné, že se to plánovaných výkonů dotkne v některých nemocnicích. Podařilo se nám ale zhruba s polovinou lékařů ve stávce domluvit, že přesčasy sloužit budou. Aktuálně mapujeme všechny nemocnice,“ řekla deníku Echo24 mluvčí nemocnic Petra Roubíčková s tím, že dopady oznámí v pátek.

Výrazně omezený provoz budou mít podle viceprezidenta ČLK Jana Přády například také fakultní nemocnice v Krči či Motole, Hradci Králové nebo Nemocnice Jihlava. Omezená bude na začátku prosince podle lékařů hlavně plánovaná péče. „Akutní provoz bude velmi omezený i z hlediska čekání a tak dále,“ uvedl Přáda na pondělní tiskové konferenci.

Všichni sloužící lékaři podali podle ČLK výpovědi z přesčasové práce na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnic v Jihlavě či Kladně, pediatrických odděleních ve Fakultní nemocnici Hradec Králové či Jihlavě, na interně v Jihlavě a ve FN Brno, v pražské FN Bulovka či Ivančicích nebo na chirurgii a ortopedii ve Svitavách. Více než 70 procent mají také další oddělení nemocnic například ve FN Motol, FN Krč, FN Ostrava, Pardubicích, Znojmě, Opavě, Příbrami, Uherském Hradišti, Prostějově, Mostě či FN Olomouc. Očekávají tam proto podle zástupkyně Sekce mladých lékařů ČLK Moniky Hilšerové největší omezení provozu.

Podle Hilšerové měly nemocnice do pondělí naplánovat lékařům práci na prosinec. Rozpisy jsou podle ní velmi napjaté. „Když jeden lékař onemocní nebo onemocní jeho dítě, tak bude potřeba celý systém překopat a akutní péče zajištěna nebude,“ uvedla.

„Akce není protestem ani hrozbou, ale jde o pouhé dodržování zákoníku práce,“ dodal Přáda. Právě změna zákoníku byla prvním impulzem k protestům, od října totiž měl být dobrovolný počet přesčasových hodin za rok až 832 hodin, dvojnásobek dosavadního limitu," řekl.

Forma protestu tak podle něj poukazuje na to, že deklarovaná dobrovolnost přesčasové práce ve zdravotnictví není reálně pravda. Odpovědnost za současnou situaci nese podle Přády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jehož návrhy na řešení jejich požadavků nepovažuje za dostatečné. Zatímco požadované změny zákoníku práce se při předchozích jednáních se zástupci ministerstev práce a zdravotnictví podařilo vyřešit, neshoda zůstává v otázce zvýšení platů.