Jedním ze stěžejních témat, ke kterému se politické strany v předvolební kampani vyjadřují, je euro. Rozbroje tvoří i v rámci kabinetu. Zatímco vládní hnutí STAN a TOP 09, která je součástí koalice Spolu, ho chtějí zavést v příštím volebním období, ODS – také Spolu – je skeptičtější a chce čekat na moment, až přijetí bude výhodně. Jenže kdy by to mělo být? Dle ODS tehdy, až bude společenská shoda.

Hnutí STAN ve svém programu píše, že jedním z řešení, jak zajistit dlouhodobý hospodářský růst, je, že ČR zavede euro v nejbližším možném termínu s ohledem na povinné procesy. „Do tří měsíců od voleb jmenujeme vládního zmocněnce pro vstup do ERM II a přijetí eura,“ konkretizují Starostové svůj slib. Začít se připravovat v příštím roce na přijetí jednotné měny chtějí i Piráti, kteří slibují, že „krokem zlevní hypotéky, státu ušetří desítky miliard na úrocích státního dluhu, firmám sníží náklady a zbaví Česko nevyzpytatelnosti guvernérů ČNB“. O zavedení měny do roku 2030 mluví i TOP 09.

Šalamounsky k věci přistupuje ODS, která v programu koalice Spolu uvádí, že chce přijmout evropskou měnu tehdy, když to bude výhodné. Jenže kdy by to tedy mělo být? Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý sdělil novinářům, že záležitost má dva základní parametry. „Zaprvé: Když poslouchám plány našich oponentů, tak debata o euru zase bude čistě akademická. Protože jestli realizují své plány, tak určitě nebudeme plnit třeba Maastrichtská kritéria. Takže to opět bude co by kdyby,“ řekl ministr financí.

Aby země Evropské unie mohla přijmout euro jako svou měnu, musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria. Mezi ta patří: cenová stabilita (míra inflace země nesmí přesáhnout průměr tří členských států EU s nejnižší inflací o více než 1,5 procenta), stabilita veřejných financí (roční deficit veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP), dlouhodobé úrokové sazby (průměrná dlouhodobá úroková sazba nesmí přesáhnout průměr tří členských států s nejnižší inflací o více než 2 procentní body) a stabilita směnného kurzu (země musí strávit období v řádu let v mechanismu směnných kurzů ERM II a během této doby nesmí dojít k výrazné devalvaci měny vůči euru).

Chybí společenská shoda

Za podstatnější má však Stanjura druhý bod. „Zadruhé se dneska potýkáme s malým zájmem veřejnosti. Analýza, kterou udělal NERV (Národní ekonomická rada vlády,– pozn.red.), vyvrací mýty na obou stranách – těch, co euro chtějí, i těch, co ne. A když jsme analyzovali data ze všech zemí, které euro přijaly, tak ony vždy měly společenský konsenzus, a tím pádem naprostá většina politických stran byla pro přijetí a to i když si vyměnily vládní a opoziční křesla,“ shrnul situaci správce státní kasy. Připomněl, že třeba v Chorvatsku trval proces zhruba 7 let. „Naše měna má dlouhou tradici,“ doplnil Stanjura s tím, že to jiný případ, než třeba u baltských zemí, které měly rub, kterého se chtěly zbavit.

Opoziční strany zastoupené v Parlamentu, SPD a ANO, přijetí společné evropské měny ve svých programech odmítají. Stejně tak mimoparlamentní opozice: zatímco hnutí STAČILO! odmítá ztrátu koruny coby ztrátu národní suverenity, tak Motoristé sobě tvrdí, že nyní „neexistuje žádný seriózní ekonomický, právní ani politický důvod, abychom do eurozóny vstupovali".

Euro a hospodářský růst

Místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo odmítl kritiku, že se občanští demokraté snaží vyhnout jasné odpovědi. Takovou kritiku má prý za lacinou. „Ta formulace v programu obezličkou není. Politik má přijmout nějaké rozhodnutí ve chvíli, kdy výnosy a výhody takového rozhodnutí pro tu danou ekonomiku a společnost převyšují náklady nebo rizika takového kroku. Co se týče eura, tak podle mého názoru ty výhody české stabilní koruny, která v posledních letech setrvale roste a pomáhá české ekonomice, jsou větší než přijetí eura a tedy náklady, které by ztráta české koruny měla,“ řekl pro Echo24 Skopeček s tím, že „přijetí eura není jenom výměna bankovek v peněžence, ale že jde o vzdání se vlastní měnové politiky“.

Skopeček též odmítl, že by přijetí eura mohlo samo o sobě způsobit hospodářskou prosperitu. „Euro bylo zakládáno s tím, že povede k vyššímu růstu evropské ekonomiky. To se ale neukázalo, evropská ekonomika s eurem nezačala růst více. Pak zastánci eura argumentovali tím, že tedy nedojde k vyššímu růstu, ale že se budou snižovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Když se ale na to podíváte, tak se děje pravý opak: severní a jižní křídlo s eurem diverguje. To znamená, že rozdíly v ekonomikách se zvyšují,“ míní politik, jehož oblastí je ekonomie.

Podle politika příznivci přijetí eura také často argumentují Bulharskem, které bylo přijato do eurozóny. „Říkají, že nás Bulharsko předehnalo. Tak já bych jim chtěl odpovědět, že nás nepředehnalo vůbec v ničem. Stačí se podívat na ekonomická data. To, že Bulharsko přijalo euro, svědčí o tom, že Bulharsko – stejně jako další balkánské země – v devadesátých letech neumělo dělat svou vlastní dobrou měnovou politiku a už od samého začátku bylo fixně navázáno na kurz německé marky. Ve chvíli, kdy vzniklo euro, tak tyto země navázaly své měny fixně na euro fixně. Přijetí eura je tedy pro ně logickým završením toho, jakým způsobem se stavěly v minulosti ke své měnové politice,“ shrnul Skopeček.

Euro způsobilo hádku v koalici již dříve

Jednotná evropská měna ostatně vyvolávala spory již během končícího funkčního období. Ve svém prvním novoročním projevu, počátkem loňského roku, zvedl téma prezident Petr Pavel, který řekl, že zavedení by bylo pro Česko výhodné. Následně reagovalo hnutí STAN, které – konkrétně ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák – jmenovalo zmocněnce vlády pro zavedení měny. Stal se jím ekonom Petr Zahradník. Krok měl dle hnutí podpořit odbornou debatu o výhodách a rizicích přijetí společné evropské měny, nicméně narazil u koalice Spolu, která kvůli kroku svolalo vůbec dohodovací řízení vládní koalice. Zahradník nakonec působil pouze jako ministrův poradce.

„Žádným způsobem se netajíme tím, že v rámci koalice Spolu jsou strany, které se na euro dívají mnohem přívětivěji než já osobně nebo než celá ODS, to je jasné,“ řekl pro Echo24 v úterý Skopeček.

Společnou evropskou měnu již zavedlo 20 z 27 členských zemí Unie – naposledy v roce 2023 Chorvatsko a od Nového roku k ní má přistoupit Bulharsko. K přijetí eura se ČR zavázala při vstupu do EU v roce 2004, dle některých ekonomů se ovšem celá eurozóna za uplynulé dvě dekády natolik změnila, že zpochybňují platnost takového závazku.