Tokio a přilehlá metropolitní oblast se svými 37 miliony obyvatel již není největším městem na světě. V nově zveřejněné zprávě OSN o budoucnosti měst ho předběhla se 42 miliony obyvatel indonéská Jakarta. Na druhé místo pak vyskočila bangladéšská Dháka se 37 miliony. Až na třetím místě skončilo Tokio, kterému obyvatelstvo dokonce o několik milionů pokleslo na 33 milionů. Zpráva totiž poprvé přišla s vlastní metodikou, která má eliminovat rozdíly v definicích městského území. Tedy co všechno za součást města považují místní vlády. Upozornil na to například deník Bild.

Zpráva World Urbanization Prospects 2025 ukazuje, že svět se dál rychle urbanizuje. Ve městech dnes žije téměř polovina z celkových 8,2 miliardy lidí. Pro srovnání – v roce 1950 obývalo města jen 20 procent tehdejší světové populace. Za sedmdesát let se tak počet lidí ve městech více než zdvojnásobil.

Podle zprávy žije ve městech 45 % světové populace, 36 % jich žije v menších městech a obcích a 19 % světové populace žije na venkově. Zpráva si také všímá, že za posledních padesát let lidstvo zastavělo výraznou část planety. Růst zastavěné plochy byl dvakrát rychlejší než růst populace za stejné období.

Rostoucí urbanizace se nejvíce projevuje v Asii. Z 33 megaměst, tedy městských aglomerací s více než deseti miliony obyvatel, jich je na tomto kontinentu hned devatenáct. V první desítce se nachází jediná neasijská metropole – egyptská Káhira.

Trend růstu se má navíc v dalších desetiletích ještě prohloubit. Do roku 2050 by podle OSN mělo na mapě světa přibýt dalších několik megaměst. Mezi kandidáty jsou například Addis Abeba v Etiopii, Daressalam v Tanzanii, Hajipur v Indii nebo Kuala Lumpur v Malajsii, kde už dnes žije přes osm milionů lidí. Očekává se, že hranice deseti milionů tam padne během příštích dvaceti pěti let.

Zpráva zároveň upozorňuje, že zatímco většina velkoměst dál roste, některé aglomerace začínají ztrácet obyvatele. Patří mezi ně i velmi rozsáhlé metropole – Mexico City nebo čínské Chengdu. Nejvíce se města vylidňují v Severní Americe a v Evropě. Důvody se různí: od odlivu obyvatel do menších měst přes ekonomické potíže až po měnící se životní preference.

Zpráva došla k výrazným změnám díky změně metodiky. Zatímco v minulosti zaznamenávala stav populace podle toho, jak jim čísla nahlásili jednotliví národní statistici, v současném vydání počítá do populace měst i veškeré oblasti, které těsně přiléhají k městskému centru. Zpráva tak chce eliminovat odlišné administrativní členění měst po světě. Díky těmto změnám tak Jakarta získala o 30 milionů obyvatel více, než v roce 2019, kdy měla oficiálně 12 milionů obyvatel. Počet obyvatel Dháky stoupl z 25 milionů na 37 milionů. Naopak Tokio podle jednotné metodiky pokleslo z 37 na 33 milionů.