Druhého ledna, kdy píšu tento komentář, je vůbec nejhorší den v roce na rozumování jakéhokoli druhu. Jako obvykle neděje se totiž nic, co by stálo za řeč. Toto, tento jediný den, je totiž ta opravdová okurková sezona, třebaže se o ní trestuhodně mlčí. Alespoň že je spolehnutí na dny předešlé a na některé konstanty českého veřejného života, jako jsou sportovní výkony hokejisty Davida Pastrňáka. Ten na Silvestra pomohl ukončit smolnou sérii svého týmu Boston Bruins (jenž předtím prohrál šest zápasů za sebou), protože dvěma góly a asistencí znovu rázně připomněl, co je zač a proč je nutné s ním neustále počítat.

David Patrňák je aktuálně při ani ne osmi stech odehraných zápasech bodově dávno už třetí nejúspěšnější český hráč v historii NHL – a pokud jde o počet vstřelených branek, je už druhý za Jaromírem Jágrem. Trenér Slavomír Lener tvrdí, že by Pastrňák Jágrových 766 gólů jednou mohl atakovat, ale to je teď věštění z křišťálové koule. Prozatím bude bezpečnější sledovat, kdy Pastrňák dožene Patrika Eliáše na pozici druhého nejproduktivnějšího českého hráče.

V letošní sezoně dobře rozjetého Pastrňáka na podzim nakrátko zbrzdilo zranění. Od té doby jsou jeho výkony, pokud jde o počet bodů, přerývané. Svede soupeřům nadělit čtyři body (to se mu podařilo v prosinci proti Winnipegu), taky ale běžněji než dřív zvládne zápas – nebo dokonce dva za sebou – bez bodu. A taky je aktuální sezona jeho nejhorší, pokud jde o statistku bodů plus minus, tedy pokud jde o přehled toho, kolik gólů za hráčovy přítomnosti na ledě jeho tým udělil a kolik gólů obdržel. Je to zatím Pastrňákova první záporná sezona (a to přitom, pro srovnání a pro představu, dokázal mít i plus třicet čtyři bodů za rok).

Na ty nejsledovanější rekordy má ale Pastrňák bezpečný náskok: na historicky druhého bodově nejúspěšnějšího Patrika Eliáše Pastrňák aktuálně ztrácí sto osmačtyřicet bodů, ale k dobru má čtyři sta padesát zápasů – takže až Eliáše dožene, pořád by Pastrňák, vydrží-li mu jeho bodový průměr na zápas, mohl mít k dobru tak dvě stě zápasů. Letos, třebaže rok začal teprve před třemi dny, se to ale nejspíš ještě nepodaří. Na to je těch sto padesát bodů moc velký rozdíl, přesněji Pastrňák by musel mít nejúspěšnější rok své kariéry. Eliáše dožene Pastrňák nejspíše na jaře 2027 – kdy mu pořád bude teprve „pouhých“ jedenatřicet let.

V čem vlastně spočívá tajemství Pastrňákova úspěchu? Co stojí za jeho suverénností? Kromě talentu a dřiny konkrétně v jeho případě také pokora, nadhled a humor. Zřejmě by i dnes konstatoval totéž, co řekl v roce 2018 v pozápasovém rozhovoru na mistrovství světa v Dánsku, kdy neskrýval sportovní redaktorce České televize tajemství, jak se hodlá nachystat na další turnajový zápas s Běloruskem. Svou ryzí havířovštinou tenkrát prohlásil: „Ta jak řikam, mam v planu lehnout si do postele a dat si konečně dobru česku klobasu.“