Východoafrická Uganda se dlouhodobě netají svými ambicemi stát se světově významným vývozcem nerostných surovin. K tomuto cíli má nově dopomoci ohromný nález zlatých zásob, které by mohly způsobit revoluci na světovém trhu s tímto cenným kovem. Ugandská vláda nyní usiluje o přilákání velkých mezinárodních investorů, kteří by rozvinuli místní těžební sektor.

Z výsledků dvouletého geologického mapování vyplývá, že pod povrchem východoafrické země se nachází zhruba 31 milionů tun zlaté rudy. „Provedli jsme letecký průzkum po celé zemi a následně geofyzikální a geochemické analýzy,“ vysvětluje Solomon Muyita, mluvčí ministerstva energetiky a rozvoje nerostných surovin. Muyita podle agentury Reuters odhaduje, že z těchto zásob lze získat více než 320 tisíc tun zlata.

Potenciální zlaté žíly byly objeveny na celém území Ugandy, ty nejhodnotnější z nich se však nacházejí v regionu Karamodža na východě země u hranic s Keňou. Ve vyprahlé, kopcovité oblasti dlouhodobě působí drobní, často nelegální těžaři, zároveň se v ní však již realizovaly první zahraniční investice: čínská společnost Wagagai zde vybudovala důl za 200 milionů dolarů. Podnik má být vybaven i vlastní rafinérií a očekává se, že výrobu zahájí ještě letos.

Vláda současného ugandského prezidenta Yoweriho Museveniho se snaží v zemi vybudovat těžební sektor světového významu a kromě těžby zlata tak podporuje i dobývání dalších nerostných surovin, jako je měď, železná ruda, kobalt či fosfáty. Tamní parlament letos přijal nový těžební zákon, který umožní vznik státní těžební společnosti. Ta bude povinně vlastnit 15% podíl v každém těžebním projektu a investoři budou muset uzavírat dohody o sdílení produkce se státem.