Strany ve Spolu mít vlastní klub mohou, spojenci SPD a Pirátů ne. Jak poslanecké frakce fungují
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zatímco ODS, lidovci a TOP 09 budou mít své jednotlivé kluby, pro partnery SPD a Pirátů ve sněmovně taková možnost není. Vyplývá to z jednacího řádu sněmovny. Zatímco pro strany přiznaných koalic, které musí překonat vyšší volební kvórum, platí stejná pravidla jako pro samostatné subjekty, skryté koalice takovou možnost nemají a musí zůstat v jednom klubu. Rozdíly v ustavování klubů označil Ústavní soud za jeden z důvodů, proč jsou skryté koalice přípustné pro kandidaturu.
27 poslanců ODS, 16 z KDU-ČSL a 9 z TOP 09 se rozdělí – podobně jako v tomto volebním období – do tří poslaneckých klubů. Jejich činnost upravuje jednací řád sněmovny. Pro ustavení poslaneckého klubu na začátku volebního období je zapotřebí minimálně tří poslanců, což ale platí pouze pro samostatně kandidující subjekty, případně takové koalice, jako je Spolu. Tedy koalice přiznané, které musely pro vstup do sněmovny překročit vyšší uzavírací klauzuli.
Poslanecké kluby ustavené na začátku volebního období čerpají řadu výhod. Předsedovi poslaneckého klubu a poslanci, který předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období, například náleží přednostní právo k vystoupení při jednání sněmovny. Další výhodou je nárok na poměrné zastoupení v orgánech sněmovny, pokud sněmovna nerozhodne jinak.
Na úhradu nákladů se poslaneckým klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Sněmovny, a to v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření poslaneckých klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Sněmovna.
Poslanecké kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu poslanecké kluby průběžnou evidenci a vyúčtování. Schválená výše příspěvku se pro poslanecké kluby nevládních politických stran násobí koeficientem 1,3 a poskytuje se v upravené výši.
Zmíněnou vyšší klauzuli by naopak nemusela překročit SPD se svými partnery, tedy Svobodnými, PRO a Trikolorou. Samotné hnutí Tomia Okamury získalo deset poslanců, Svobodní mají dva zákonodárce, stejně jako Trikolora, PRO pak zastupuje jen předseda Jindřich Rajchl. Podobně jsou na tom Piráti, kteří přivedli do sněmovny dvě poslankyně Zelených. Žádná z těchto doplňkových stran by tedy základní podmínku tří poslanců nesplňovala, ani kdyby se na ní vztahovala základní pravidla jednacího řádu.
Nicméně kdyby se kupříkladu spojila trojice Svobodní, Trikolora a PRO, stejně by vlastní klub nemohla založit, neboť pro strany nepřiznaných koalic platí jiná pravidla. V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je ale třeba nejméně deseti poslanců. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu.
Na nemožnost založit si klasický poslanecký klub se odkazoval i Ústavní soud ve svém nálezu ke skrytým koalicím krátce před volbami. ÚS totiž uvedl, že skryté koalice jsou přípustné navzdory tomu, že nemusí překročit vyšší uzavírací klauzuli. „V rovině parlamentního práva je klíčové to, že politické strany, jež prostřednictvím svých členů kandidují na kandidátních listinách jiné politické strany, nemohou založit poslanecký klub podle § 77 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Členové těchto politických stran se sice mohou sdružit v klubu podle odst. 2 tohoto ustanovení, to však sebou nese několik nevýhod – tento klub nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, nemá nárok na příspěvek z rozpočtu Sněmovny, k jeho ustavení je potřeba deset poslanců, zatímco pro ustavení poslaneckého klubu podle odst. 1 postačují tři poslanci,“ uvedl Ústavní soud.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.