Střelbu na filozofické fakultě v Praze nebylo možné za dané důkazní situace kvalifikovat jako teroristický útok, potvrdil Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost otce jedné z obětí, který nesouhlasil s tím, že policie čin kvalifikovala jako vraždu, a nikoliv jako terorismus. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Při střelbě v prosinci 2023 přišlo o život 14 studentů a pedagogů. Pachatel, který podle policie o pár dní dříve zavraždil muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese na okraji Prahy a v den střelby také svého otce ve středočeské Hostouni, spáchal sebevraždu. Policie proto případ odložila.

Střelba měla být podle otce kvalifikovaná jako teroristický útok ze symbolických i preventivních důvodů. Správná kvalifikace by prý donutila státní orgány vyvinout v budoucnu maximální úsilí, aby podobným skutkům předešly. Podle otce je zjevné, že oproti vraždě reaguje stát na teroristický útok odlišně, více pak dbá i na památku usmrcených lidí. V praxi se odlišná kvalifikace projeví přísnějším postihem schvalování činu.

Postup policie už dříve potvrdilo i státní zastupitelství, podle kterého byla pravděpodobnou motivací pachatele snaha získat mediální pozornost a "slávu". Při kvalifikaci činu je nutné vycházet z textu zákona, a nikoliv z laické představy o významu slova "terorismus", argumentovalo státní zastupitelství, podle kterého je teroristickým útokem plánované, promyšlené a politicky nebo ideologicky motivované násilí, zatímco osamělý střelec na fakultě se podle znalců zřejmě chtěl pomstít za domnělé křivdy. Přesný motiv zůstal nejasný.

Trestní zákoník říká, že základním rysem teroristického útoku je snaha "závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo", a to s úmyslem poškodit ústavní zřízení, obranyschopnost země a základní politickou, hospodářskou či sociální strukturu, případně k něčemu přinutit vládu.

"Konkrétní a specifický úmysl způsobit tento následek je to, co z teroristického útoku činí speciální skutkovou podstatu ve vztahu k vraždě. Takový úmysl nelze toliko předpokládat, ale musí mu nasvědčovat zajištěné důkazy. Zároveň není prokázán pouze tím, že motivací (nota bene pouze vnitřní) pachatele byla snaha o jakousi zvrácenou slávu," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Svatoněm. Otcovu stížnost senát považoval za neopodstatněnou.

ÚS už na jaře v jiném řízení potvrdil, že sněmovní vyšetřovací komise neporušila práva pozůstalých, když projednávala okolnosti střelby na filozofické fakultě a následného zásahu bez účasti veřejnosti. Tehdy odmítl stížnost matky jedné z obětí, která usilovala o možnost účastnit se jednání komise. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.

Komise v závěrečné zprávě oznámila, že neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při střelbě pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Zjistila však nedostatky v operačním a taktickém řízení před střelbou. Zároveň doporučila změny ve vybavení policistů či zbraňové legislativě.