Vzpomene si někdo, co měli společného Gustáv Husák a Václav Havel? Oba seděli v komunistických vězeních. Husák v drsných padesátých letech, kdy byl semlet stalinskými monstrprocesy a hrozil mu trest smrti. Havel v osmdesátých letech, která byla jen o něco málo měkčí. Každopádně se tehdy v Československu ujal vtip, že nezbytnou součástí kariérní přípravy na úřad prezidenta je „posedět si v lochu“.

Mohli bychom se smát, ale kolem Sarkozyho korupce se táhne i podezření, že nakonec vedla k válce v Libyi, ve které se Francie angažovala s mimořádnou vervou. Šlo Sarkozymu o likvidaci komplice a svědka? Možná. V takovém případě by ovšem měl daleko větší „bodycount“ než ten, který bývalé německé kancléřce spočítala moje kolegyně Tereza Viry. Rovněž jeho stopa v evropské demografii se potáhne po další tisíciletí, protože Kaddáfího Libye celkem spolehlivě držela migrační mafie na uzdě, kdežto po jeho smrti se skutečně začala naplňovat jím vyslovená hrozba, nebo snad věštba, že „Evropa zčerná“. (Arabové totiž takové věci říkají nahlas, aniž by se museli bát Deníku N.)

Situace se dnes opakuje dost podobným způsobem v Izraeli, kde značná část populace podezřívá premiéra Netanjahua z toho, že protahoval válku v Gaze kvůli svému korupčnímu procesu. Na rozdíl od bývalého premiéra Olmerta, který si za korupci a podvody odseděl 16 měsíců, dosud Netanjahu ve vězení nebyl, i když celým jeho životem se táhnou podezření, že si rád zahřívá ruce v cizích kapsách. Nikdy dříve se mu nepodařilo nic prokázat, ale současný proces, který už se táhne šest let, pro něj nevypadá vůbec dobře. Tentokrát z toho ty mříže koukají. Netanjahu se také snaží zbavit svého problému dost nestandardním způsobem – návrhem zákona, který by umožnil vyměnit generálního prokurátora za jiného, povolnějšího, který by žalobu vůči premiérovi mohl stáhnout.

Z tohoto hlediska se začínáme přibližovat standardům bohatšího světa, protože staronový premiér Babiš má na krku rovněž trestní proces. A jeho až nebývalá štědrost v rozdávání ministerských křesel koaličním partnerům nejspíš není motivována jen tím, že se blíží Vánoce. Na rozdíl od Francie a Izraele se dá aspoň čekat, že v případě malé české korupce budou zbraně mlčet… ale stejně je to situace trochu nepříjemná. Pokud ztráta moci znamená hrozbu vězení, má dotyčný velmi silnou motivaci si tu moc udržet.