Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje. Oslovení politici se shodují, že jen navýšení financování nestačí.

Zatímco v roce 2021 bylo v Česku podle údajů MŠMT 93 813 devatenáctiletých osob, tedy těch, které jsou ve věku, kdy se většinou uchází o studium na VŠ, v roce 2027 to bude o skoro 30 tisíc více, celkový odhad je 123 128 devatenáctiletých. Tento nárůst zájemců o studium univerzity pochopitelně pocítí, byť možná v o něco menším měřítku než střední školy před dvěma lety, kde byla často situace kritická.

Aktuální pravidla pro financování VŠ zohledňují podle MŠMT potřebu nárůstu počtu studentů. Děje se tak napříč celou republikou, přičemž od roku 2025 byl zaveden také takzvaný „ukazatel R“, který pracuje s ideou posílit narůstající počet studentů zejména v regionech s nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

V rámci rozpočtu vysokých škol se také pracuje s cílenou podporou nárůstu počtu studentů ve specifických oborech, jako jsou nelékařské zdravotnické studijní programy, učitelské studijní programy, či psychologické studijní programy. Připravuje se i pro technicky zaměřené studijní programy v  moderních technologiích. Potřebu rozšířit kapacity bude podle resortu Mikuláše Beka (STAN) zohledňovat také připravovaný program na podporu investic.

„V rámci podkladů pro přípravu návrhu státního rozpočtu na rok 2026 MŠMT navrhuje zvýšení výdajů na vysoké školství, tak by umožnilo další růst počtu přijímaných studentů na veřejné vysoké školy. Podle výsledku jednání s ministerstvem financí pak budou reagovat veřejné vysoké školy, v jejichž samosprávné působnosti určování počtu přijímaných uchazečů o studium je,“ řekla pro Echo24 mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.

Samotné univerzity se na nápor podle svých slov chystají. „V této chvíli existují v segmentu vysokých škol programy, kde nejsou kapacity zcela naplněny, a tudíž mohou být využity v rámci pokrytí rostoucí demografické křivky. Nicméně zpravidla to bývají programy s nižším zájmenem studentů. Současně v rámci vysokých škol existují programy, kde lze flexibilně navyšovat kapacity, pokud bude adekvátně posíleno financování vysokých škol,“ sdělila redakci Rada vysokých škol (RVŠ).

Na dotaz, zda jsou univerzity schopné nárůst o třetinu oproti roku 2021 v roce 2027 pojmout tak, aby část uchazečů nemusela začátek studia o rok či více odkládat, RVŠ uvádí, že čistě teoreticky ano. „Ale nejsme schopni zajistit dostatečné kapacity ve vysoce poptávaných oborech. V praktické rovině bude ovšem záležet na dostatku odborných pracovníků a prostorových kapacit,“ uvedla rada.

Univerzity podle RVŠ potřebují především dostatek financí na personální zajištění výuky a případné prostorové rozšíření. „Přičemž je nutné doplnit, že v této chvíli nefinancuje stát cca 20 % studentů, pokud by měly být navýšeny kapacity, je potřeba nejprve dorovnat financování současně studentů a poté přidat finance na pokrytí růstu demografické křivky. Pouze za takového stavu lze uvažovat o posílení současných kapacit vysokých škol,“ uvedla RVŠ.

Předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 rovněž řekla, že ke zvládnutí této demografické vlny vysoké školy potřebují především odpovídající finanční zajištění. „Bez přiměřeného nárůstu objemu finančních prostředků, které budou přidělovány tak, že budou vysoké školy motivovat k tomu, aby umožnily studium většímu počtu zájemců, není reálné dosáhnout kýženého efektu. Byť financování v roce 2025 vykročilo správným směrem, zvláště stran navýšení objemu finančních prostředků, je nezbytné, aby byl pro školy připraven další cílený nárůst pro roky následující,“ uvedla rektorka.

Samotná Univerzita Karlova podle ní podniká kroky především tím, jak postupně interně přistupuje k modifikacím vnitřní dělby finančních prostředků a samozřejmě také tím, jak průběžně zkvalitňuje materiální zázemí pro své studující i zaměstnance. „Nabídka studijních programů na naší univerzitě je trvale kvalitní a je průběžně inovována,“ dodala Králíčková.

Co na to politici?

Expertka ODS na školství Renáta Zajíčková pro Echo24 řekla, že stát musí být v této situaci univerzitám partnerem. „Nestačí jen přidat peníze – potřebujeme chytře nastavený systém, který umožní univerzitám růst tam, kde to společnost nejvíc potřebuje: ve zdravotnictví, školství či technice. Efektivním nástrojem je kontraktové financování a cílené objednávky studijních míst v klíčových oborech,“ míní Zajíčková.

Zásadní je podle ní ale modernizace celého systému terciárního vzdělávání. „Otevíráme proto s kolegou Jiřím Nantlem (náměstkem na MŠMT z ODS – pozn. red.) debatu o podpoře profesně orientovaných forem – flexibilních, modulárních a reagujících na měnící se trh práce. Vedle profesních bakalářů a rekvalifikací hrají klíčovou roli vyšší odborné školy. Ty se díky nové legislativě a široké spolupráci s odborníky i zaměstnavateli stávají plnohodnotnou součástí systému,“ řekla Zajíčková s tím, že nabízejí kratší, prakticky zaměřené programy a jejich větší prostupnost s vysokými školami je logickým a efektivním krokem.

„V první řadě potřebujeme změnu vysokoškolského zákona – ten současný brzdí flexibilitu a rozvoj škol. Novela, na které už pracujeme, umožní podporu kratších a prakticky zaměřených programů i větší prostupnost systému,“ řekla dále poslankyně.

Zásadní roli by podle ní mohlo sehrát také zavedení individuálních vzdělávacích účtů – osobního vzdělávacího portfolia, které bude sledovat vzdělávací dráhu člověka a umožní čerpat podporu na rozvoj dovedností. „Jde o součást Reformy 8+2, která navrhuje aby účet vznikl každému automaticky při vstupu do školy a sloužil po celý život. Jde o nástroj s obrovským potenciálem pro motivaci k celoživotnímu učení. Už dnes na jeho podobě pracujeme se zaměstnavateli, Hospodářskou komorou, MPSV či Úřadem práce,“ dodala.

Bývalý ministr školství a volební lídr hnutí ANO ve Středočeském kraji Robert Plaga pro Echo24 řekl, že stejně, jako vláda Andreje Babiše podle něj výrazně posilovala prostředky na rozpočty vysokých škol v letech 2017 až 2021 a další prostředky na navýšení počtu lékařů nebo chybějících aprobací u fakult vzdělávajících učitele, tak i v následujících letech, kdy budou přicházet až o 15 % silnější populační ročníky, je podle něj rozpočet univerzit navyšovat. „Důraz musí být na to, aby navýšené prostředky primárně směřovali na zajištění absolventů celospolečensky potřebných profesí, ať jsou to technické obory, učitelství, dětští psychologové a psychiatři nebo nelékařská povolání a sociální služby,“ míní Plaga.