Jednou z priorit, které se nyní musí intenzivně řešit, je oživení trhu práce. Shodují se na tom jak představitelé vlády Petra Fialy (ODS), tak odborníci v čele s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). K nastartování by mohlo posloužit mimo jiné zpružnění náboru a propouštění zaměstnanců, mluví se také o zrušení zaručené mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současnosti připravuje novelu zákoníku práce, která má za cíl vytvořit udržitelný pracovní trh.

NERV v minulém týdnu předložil vládě sadu 37 opatření, která mají nastartovat tuzemskou ekonomiku. Ta se dosud nevrátila na předcovidovou úroveň. Pomoci tomu má také zefektivnění a modernizace trhu práce. Jedním z návrhů je i větší flexibilita náboru a propouštění zaměstnanců po vzoru dánského systému „flexicurity“.

„Princip flexicurity zvýší flexibilitu trhu práce, aniž by se lidé museli obávat nezaměstnanosti tolik jako nyní, protože je zachytí sociálně aktivizační systém státu. K tomu je nutné adekvátně připravit české služby zaměstnanosti,“ uvádí NERV v návrhu. Ekonomický analytik Národní rozpočtové rady (NRR) Daniel Bárta uvedl, že Dánsko za politiku zaměstnanosti celkově utratí v přepočtu 80 až 90 miliard korun ročně. „Z toho dávky v nezaměstnanosti činí 50 miliard, náhrady mezd činí 15 miliard a programy zaměstnanosti činí 20 miliard,“ popsal Bárta. V Česku podpory v nezaměstnanosti stojí 10 miliard, aktivní politika zaměstnanosti 3 miliardy.

„Já si akorát nejsem jist, zda je český elektorát připravený na každoročně mnohonásobně vyšší výdaje do oblasti dávek v nezaměstnanosti a politik trhu práce. U nás to má extrémně negativní zabarvení ve smyslu ‚dávek nepřizpůsobivým‘,“ uvedl Bárta.

Větší flexibilitu nicméně podporuje i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na otázku, jestli bude prosazovat výpovědi bez udání důvodu, Stanjura v minulém týdnu novinářům řekl, že za ODS je to jedna z hlavních věcí, které bude chtít z návrhu NERV prosazovat. „Já jsem určitě pro, je to jedna z věcí, na které se chceme soustředit,“ řekl s tím, že debata se musí vést o tom, jak vysoké bude v takových případech odstupné.

Stanjurova předchůdkyně a šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová pro Echo24 řekla, že na českém trhu práce chybí pracovníci řemeslných profesí, lékaři či technické profese. „Tím, kdo tahá za delší konec provazu, jsou uchazeči o zaměstnání ze strany nedostatkových profesí. Výpovědi bez udání důvodu by skutečně problémy našeho trhu práce nijak neřešily, ba právě naopak,“ uvedla Schillerová.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že zjednodušení propouštění by zlepšilo pozici firem, které chtějí zaměstnance propustit, ačkoli k tomu nemají důvod předvídaný současným zákoníkem práce a často musejí přicházet s jistou mírou kreativity. „Ať už jde o dohody, organizační změny nebo vytýkací dopisy. Pokud by se realizovala možnost výpovědi bez udání důvodu za podmínek vyššího odstupného, byl by to krok ke zvýšení flexibility trhu práce, a vzhledem k výše uvedenému to může být v konečném důsledku příznivější i pro zaměstnance. Nemyslím si však, že by byl nějak extra hojně využívaný,“ dodal Dufek.

Konec zaručené mzdy?

Stanjurovu podporu má i to, po čem volá řada ekonomů – tedy konec zaručené mzdy. „Ten mechanismus je příliš složitý a komplikovaný. V Evropě ho má jen Česká republika a Slovensko. Takže já jsem pro zrušení zaručené mzdy a pro debatu, jak bude vypadat vývoj minimální mzdy,“ uvedl na CNN Prima News Stanjura.

Proti tomu se staví Piráti či šéf MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL), naopak pro je TOP 09. Podle členky NERV Heleny Horské je přitom zrušení zaručené mzdy rozhodně na místě. „Je to něco, co je do toho systému vneseno z venku a nelze to přitom ani řádně státem kontrolovat. Trhu práce by zrušení zaručené mzdy mohlo pomoci,“ řekla Horská pro Echo24.

Podle Aleny Schillerové by měla být budoucnost zaručené mzdy dostatečně podložená. „Vláda by měla debatu opřít o aktuální analýzy trhu práce a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak zaměstnanců,“ řekla redakci Schillerová.

Podle Petra Dufka se systém zaručených mezd přežil. „A proto už není v současné době nutný. Jako určitá kotva postačuje minimální mzda, která by ovšem měla být předem známa dříve než těsně před koncem roku, jak je v ČR dosud běžné. Lze jen doufat, že se zde prosadí alespoň ‚poloautomat‘, o němž jednalo MPSV,“ dodal Dufek.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa míní, že zaručená mzda je nevhodně detailním diktátem pro trh ze strany státu. „Zachoval bych nicméně samotnou minimální mzdu coby užitečný základní parametr pro trh, a to zejména právě v případě dlouhodobé napjatosti trhu práce, která naznačuje neschopnost trhu zvýšit mzdy jako celek na rovnovážnou úroveň,“ řekl pro Echo24 Skořepa.

MPSV připravuje novelu

MPSV v současnosti připravuje novelu zákoníku práce. „Jde o klíčovou úpravu pro vytvoření moderního, flexibilního a udržitelného trhu práce, který integruje zájmy a potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů s ohledem na specifika měnícího se trhu práce,“ uvedl pro Echo24 mluvčí resortu Jakub Augusta.

„Řešíme tedy nyní výrazně více návrhů, než jsou ty, se kterými přišel NERV. V tuto chvíli probíhají jednání nad tezemi novely se všemi partnery i na koaliční úrovni. O finální podobě navrhovaných opatření budeme informovat, jakmile to bude možné. Předpokládáme, že se tak stane v únoru,“ řekl pro Echo24 Augusta.

Jurečka pro Echo24 v minulém týdnu uvedl, že resort kromě chystané důchodové reformy má jako prioritu také reformu dávkového systému, změny v oblasti zaměstnanosti s cílem více potírat nelegální práci. „Chceme udělat flexibilnější pracovní právo, dotáhneme i změny v oblasti rychlejšího posuzování zdravotního stavu,“ uvedl Jurečka. Lidovci mají jako dlouhodobou prioritu také rychlejší návrat rodičů do práce po rodičovské.