Ústavní soud udělal pomyslnou tečku za dvěma „zdivočelými“ roky důchodového systému. Posvětili zkrácení poslední mimořádné valorizace podle původních pravidel. Vláda tak nemusí doplácet důchodcům rozdíly v penzích, což by jen za loňský rok znamenalo dvacet miliard. Mimořádné valorizace už do budoucna nahradil nově schválený systém. Jak ale upozorňovali někteří odborníci, paradoxně může být v konečném důsledku pro rozpočet ještě dražší. I tuto důchodovou novelu přitom stejně tak čeká projednávání u Ústavního soudu.

Poslanci hnutí ANO neuspěli s návrhem na zrušení loňské novely, která jednorázově omezila nárůst penzí. Ústavní soud návrh zamítl výraznou většinou 12 hlasů ku třem. Vláda podle soudu nezneužila stav legislativní nouze, okolnosti totiž byly mimořádné a hrozily hospodářské škody. Opozice také měla ve Sněmovně dostatečný prostor k vyjádření. ÚS poukázal na přiznané obstrukce a dlouhé projevy opozičních politiků.

Tři přehlasovaní ústavní soudci naopak míní, že nebyl důvod schvalovat loňskou valorizační novelu ve stavu legislativní nouze. V odlišných stanoviscích se objevují také argumenty zranitelností důchodců. Vláda podle trojice soudců měla na očekávanou inflaci reagovat s větším předstihem. Pokud to nestihla, neměla už do valorizačního procesu zasahovat.

Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Vláda to zdůvodňovala hlavně rozpočtovou odpovědností, jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Soud uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen. Stát musí zohledňovat aktuální stav veřejných financí a dlouhodobou udržitelnost systému.

Kromě jednorázové změny loňské mimořádné valorizace pak v létě koalice prosadila i další novelu týkající se důchodů, která do budoucna zpomaluje valorizace (a zpřísňuje předčasné odchody do penze). Mimo jiné ruší sledování dvou statistických indexů inflace. Důchody se budou zvyšovat vždy o růst životních nákladů domácností důchodců. Dříve se mohly zvedat i o obecnou inflaci v případě, že tento údaj byl pro příjemce penzí výhodnější.

Výrazně se pak změnila právě i valorizace důchodů v mimořádném termínu z důvodu vyšší inflace. Penze se budou mimořádně zvyšovat jako dosud v případě, že růst cen bude činit nejméně pět procent od posledního přidání, ovšem nejdříve od července, přídavek budou důchodci pobírat vždy do konce roku. Růst zásluhové části penzí se pak bude započítávat do běžné lednového valorizace. Mimořádné přidání se tak nebude promítat do dalších valorizací.

I tato novela čelila kritice opozice, ale i prezidenta Petra Pavla. Ten spolu s některými experty mimo jiné kritizoval to, že nový způsob mimořádných valorizací v dlouhodobém měřítku povede k vyšší nákladům, ačkoliv v tom krátkodobém povede k úsporám. To totiž příliš nešlo dohromady s vládními snahami snížit bobtnající výdaje do důchodového systému. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ovšem kritiku odmítal s tím, že primární snahou v tomto případě nebylo ušetřit, ale zmenšit „rozevírání nůžek“ mezi lidmi s vyššími a nižšími důchody. Mimořádné valorizace podle původních pravidel totiž navyšovaly pouze zásluhovou část penzí.

Prezident Pavel nakonec novelu podepsal, ale v termínu, která její platnost odsunula o měsíc oproti vládním plánům. Novelu pak vzápětí také napadlo hnutí ANO u Ústavního soudu. Podalo návrh na zrušení přísnějších podmínek pro předčasné důchody. Vadí mu především zavedení změn bez přechodného období. I zde pak hnutí ANO kritizovalo proces přijetí zákona.