Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU schytává kritiku jak ze strany odpůrců šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, tak třeba i od členů její vlastní politické frakce, Evropské lidové strany (EPP). Kritikům vadí, že nereaguje dostatečně na nové skutečnosti, snaží se zalíbit všem, škrtá peníze v klíčových oblastech jako je zemědělství a navrhuje nové daně. Von der Leyenová čelí tlaku jak od socialistických a liberálních partnerů, tak z pravé části politického spektra.

Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028-2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionu korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Česká republika vzala podle ministerstva financí návrh Komise na vědomí a uvítala, že zohledňuje aktuální priority EU k financování z rozpočtu EU po roce 2027. Předložené materiály nyní detailně analyzuje zejména s ohledem na zásadní změny v navržené struktuře rozpočtu EU.

„Pro Českou republiku je klíčové, aby návrh vedle společných evropských priorit v maximální možné míře odrážel její národní priority, kterými jsou zejména jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU zacílený jak na současné, tak i nové výzvy, bez zbytečné administrativní zátěže. Evropský rozpočet by měl cíleně podporovat projekty s evropskou přidanou hodnotou či posilovat přeshraniční spolupráci členských států,“ uvedlo MF.

Jednání je sice teprve na začátku, kritiku už ale schytává ze všech stran. Europoslankyně z EPP Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že je zklamaná, že Komise přišla s „polotovarem“ rozpočtu. „Chce se zalíbit všem, a vlastně nikomu. Rozpočet je podobný jako v tomto období, navýšený o inflaci, ale nezohledňuje dostatečně výzvy, kterým Evropa čelí. Přitom měl být revolucí: silnější, jednodušší, rychlejší a schopný reagovat nejen na bezpečnostní hrozby dnešní doby. Oceňuji vznik fondu na podporu tolik potřebné konkurenceschopnosti a uvědomění si nutnosti reforem v členských státech,“ uvedla Nerudová na X a varovala před snahou oslabit kontrolu Evropského parlamentu a regionů nad rozdělováním prostředků.

„Klíčová otázka je financování rozpočtu. Odmítám nové daně, které by dopadly na malé a střední firmy, ale velké technologické giganty (zejména z USA), které v Evropě prakticky neplatí daně, se musí na financování spravedlivě podílet, protože koneckonců vydělávají velké sumy na evropských klientech,“ vzkázala Nerudová, která se jako první česká europoslankyně zúčastní nejvyšších vyjednávání o rozpočtu.

Kriticky se vyjádřil také další člen EPP, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Představený rozpočet EU? Žádná revoluce, jen recyklace starých priorit. Chybí razantní posílení obrany, konkurenceschopnosti i technologické soběstačnosti. Evropa potřebuje víc než status quo. Je čas vyjednat lepší kompromis,“ uvedl na X.

Schillerová: Naprosté posilování kompetencí EK

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) na síti X uvedl, že představení nového víceletého rozpočtu EU se Komisi nepovedlo ani organizačně. „Nejdříve se opakovaně protahuje jednání kolegia komisařů, potom komisař Serafin běží do rozpočtového výboru Evropského parlamentu, aby dle dohody nejdříve informoval europoslance. Mezitím začne tisková konference předsedkyně Komise, kde novinářům poskytuje podrobnější informace, než které dostává EP. Čísla v tiskové zprávě a prezentaci nesedí. Webová stránka k novému MFF je dlouho mimo provoz, a když ji nahodí, ani tam není jasná tabulka s jednotlivými položkami. Takhle se zodpovědně o dvou bilionech eur na sedm let rozhodovat nedá…“ uvedl Krutílek.

Bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová na tiskové konferenci řekla, že návrh je alarmující a jde o naprosté posilování kompetencí Evropské komise, naprosté svazování národních států dalšími byrokratickými opatřeními v čerpání peněz, omezování velmi důležitých věcí,“ řekla Schillerová a zmínila v této souvislosti peníze na infrastrukturu, kohezi či zemědělství. Nové příjmy unijního rozpočtu podle šéfky poslanců ANO budou zatěžovat daňové poplatníky, nejsou navíc podpořeny legislativou.

Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) musí v rámci příštího víceletého finančního rámce být hlavní prioritou hmatatelné přínosy pro občany, nikoliv mocenská centralizace. „Modernizace rozpočtu nesmí být záminkou k posilování pravomocí Evropské komise na úkor členských států Nesouhlasím se slučováním společné zemědělské politiky s dalšími programy do jednoho univerzálního fondu – to ohrožuje její stabilitu a dlouhodobé cílem,“ uvedla Dostálová.

Server Politico označil několik poražených návrhu rozpočtu, mezi nimi jsou i zemědělci. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v komentáři zaslaném redakci uvedl, že dlouho očekávaný návrh unijního rozpočtu je pro zemědělce nepříjemným překvapením. „Všichni evropští zemědělci volali po jeho valorizaci, avšak právě zveřejněný návrh Evropské komise nejenže nezohledňuje vysokou inflaci posledních let, ale peníze do zemědělství dokonce nominálně snižuje,“ uvedl Pýcha.

Celková částka pro období 2028-2034 má být cca 300 miliard eur, oproti 386 miliardám v letech 2021-2027, tedy nominální pokles o více než 22 % a při zohlednění 30% průměrné evropské inflace za dané období se jedná o reálný pokles hodnoty o více než 40 %. „To je špatná zpráva především pro všechny evropské domácnosti, protože hlavním cílem zemědělských dotací bylo a je zajistit cenově dostupné potraviny. Například tím, že kompenzují stále se zpřísňující ekologická opatření, která zemědělci na své náklady realizují v celospolečenském zájmu. Radost z tohoto rozpočtu tak budou mít především dovozci potravin ze třetích zemí,“ dodal Pýcha.