Vláda Petra Fialy (ODS) udělala v tomto volebním období celou řadu opatření, která přední české firmy v zásadě oceňují, pozitivně je hodnocen hlavně postup v tendru na Dukovany, největší dopad pak měly prý novely energetického zákona (lex OZE I až III). Společnosti ČEZ, Sev.en, Pražská plynárenská a další pro Echo24 nastínily, čím se podle nich bude muset zabývat vláda, která vzejde z podzimních voleb. Klíčová je podle nich revize systému emisních povolenek.

Mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík pro Echo24 řekl, že v energetice se udělal velký kus práce. „Zejména jde o posun v tendru na dostavbu dukovanských bloků, kde byl vybrán preferovaný uchazeč. Podpisy smluv očekáváme v nejbližší době. Také se podařilo dokončit notifikaci pro pátý blok, která je základem notifikace pro dvojblok. Dále se podařilo jaderné zdroje definovat v zákoně jako veřejně prospěšné stavby pro energetickou bezpečnost s jasnějším povolovacím procesem. V jaderné energetice ČEZ zároveň uzavřel partnerství se společností Rolls-Royce SMR v případě rozvoje malých modulárních reaktorů,“ uvedl Gazdík.

V oblasti obnovitelných zdrojů se podle něj podařilo usnadnit rozvoj na místní a regionální úrovni a také u domácnosti. „Lex OZE II a Lex OZE III přinesly sdílení, komunitní energetiku, poskytování flexibility a agregace a také zakotvily využívání bateriových systémů. U plynových elektráren se v zákoně ukotvily kapacitní mechanismy, notifikovala se podpora pro nové zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a zjednodušily se povolování staveb plynových elektráren nad 100 MW,“ dodal Gazdík s tím, že v případě distribuce a sítí se zjednodušily některé povolovací procesy a nastavily podmínky pro regulační periodu 2026 a 2030.

„Co se týče budoucnosti, tak v jaderné energetice je potřeba kapacitně posílit Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Dopravní a energetický stavební úřad. U obnovitelných zdrojů pak zavést dlouhodobé PPA kontrakty na fotovoltaické elektrárny a zrychlit povolování OZE – legislativně schválit akcelerační zóny. U plynu notifikovat kapacitní mechanismy pro paroplynové elektrárny a v případě distribuce zahájit diskusi o nové tarifní struktuře. Cíle všech těchto kroků je zajistit legislativní podmínky pro co nejlevnější ceny elektřiny pro spotřebitele,“ dodal Gazdík.

Mluvčí společnosti Sev.en Gabriela Sáričková Benešová Echu řekla, že česká vláda udělala v energetice celou řadu opatření a je nutné vyzdvihnout zvládnutí dodávek v době energetické krize. „Představené návrhy ale stále nedostatečně reagují na potřebu složitých mechanismů podpory pro jiné než obnovitelné zdroje, které jsou však základem energetické bezpečnosti. Zde je ovšem ČR značně ve vleku platné energetické legislativy, kdy nejasné nebo zcela nepřátelské prostředí platí pro nové jaderné i plynové zdroje, jakož i pro zdroje uhelné,“ míní Benešová s tím, že u zdrojů uhelných navíc platí diskriminace států, které historicky měly podmínky pro získání kapacitních plateb, vůči státům jako je Česká republika, kde již tyto mechanismy není možné přijmout,“ míní Benešová.

Vhodným opatřením by podle ní byla reforma EU ETS a operační pauza na zavádění nových dekarbonizačních cílů a politik včetně vymáhání obdobných podmínek na hlavních obchodních partnerech Evropy. „Prioritou se musí stát zajištění odolnosti a bezpečnosti v prostředí eskalujících celních válek a bezpečnostních krizí. Je nutné ocenit dosavadní úspěch v dosahování emisních cílů, ale nelze v nich pokračovat při aktuálních světových podmínkách touto formou. Umožnění uplatnění kapacitních mechanismů na naše domácí zdroje elektřiny dle podmínek Německa v ČR tak, aby systém nepodléhal zdlouhavé notifikaci. Domáhat se stejných podmínek, jako získá Německo v případě prodloužení svého systému,“ dodala Benešová.

Dále by vláda měla podle ní přikročit k selektivní ochraně energeticky náročného strategického průmyslu (hutní, chemický, zbrojní), ve formě odstranění ceny povolenky z nakupované elektřiny a podpory interních dekarbonizačních projektů v kombinaci s CBAM poplatky na dovážené výrobky s přidanou hodnotou.

„Dopustíme zdražení plynu pro domácnosti o 250 až 300 Kč za MWh?“

Předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka pro Echo24 řekl, že nová vláda by měla tlačit na revizi klimatických cílů EU. „Ne na zrušení, ale zrealističtění a upravení tak, aby uvedené podporovalo průmysl. Na národní úrovni nesmíme být papežštější než papež při implementaci těchto EU předpisů. A zatřetí je nutno zjednodušit a urychlit povolovací řízení pro výstavbu nových zdrojů. Pro investora je extrémně důležité stabilní prostředí, které podporuje investice, to v energetice platí o to více, protože zde se investice počítají na desítky let, a ne na roky,“ uvedl Baleka.

Předseda představenstva distribuční společnosti EG.D, člena skupiny E.ON, Marian Rusko Echu řekl, že ČR čeká při transformaci tuzemské energetiky ještě řada výzev. „Zásadní jsou investice do tuzemské energetické infrastruktury. Budeme muset investovat mnohem více nejen do distribuční sítě, ale také do nových zdrojů energie. K tomu je potřeba vytvoření stabilního a předvídatelného investičního prostředí. Klíčové je síť nejen efektivně budovat, ale i řídit. To zahrnuje férové tarifní struktury a regulační mechanismy. Čeká nás diskuse nad tématem změny tarifní struktury. Důležité jsou pro nás rozvoj sítě a dlouhodobá udržitelnost. Nezbytná bude i další úprava legislativy, abychom našli nástroje, jak řešit problémy, jako je třeba spekulativní blokování kapacit sítí,“ řekl Rusko.

Marketingový ředitel a člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek řekl, že příští vláda bude muset přijímat opatření, která zajistí, aby ceny energií v České republice nebyly vyšší než v okolních státech, případně aby nebyly vyšší o moc. „Víme, že cena energií má neregulovanou (obchodní) složku a regulovanou část, kterou stanovuje ERÚ. Součástí regulované složky jsou distribuční poplatky a u elektřiny také POZE, s nimiž může vláda pracovat. Jejich případné snižování ale bude znamenat růst výdajové stránky státního rozpočtu,“ řekl Matoušek.

Vláda bude muset podle něj rovněž minimalizovat negativní dopady plnění virtuálních klimatických cílů. „Jako hrozbu vnímáme zejména emisní povolenky EU ETS2. Skutečně dopustíme zdražení plynu pro domácnosti o 250 až 300 Kč za každou megawatthodinu? Předpokládáme, že nová vláda si nechá vypracovat dopadovou analýzu kondice jednotlivých průmyslových odvětví a podle jejích výsledků bude reagovat. Vláda postupně dojde k tomu, že naše ekonomika není v dostatečné kondici, aby si mohla dovolit nové ekologické daně, a tak nejprve dojde k odkladům např. uvedení EU ETS2 a pak k jejich rušení. Přál bych lidem silnou vládu, která se bude nejprve umět postavit nesmyslným ideologickým nařízením přijatým v minulosti v EU a následně se stane leaderem změn, které povedou k zásadnímu snížení cen energií napříč státy Evropské unie,“ dodal Matoušek s tím, že příští vláda také pravděpodobně dojde k závěru, že firmám bude muset snížit nebo zcela odpustit POZE.