Krize bydlení je jedním z nejvýraznějších témat nadcházejících voleb, neboť Česko vévodí chvostu žebříčků o dostupnosti střechy nad hlavou. A to i přesto, že kabinet Petra Fialy (ODS) se ve svém programovém prohlášení před necelými 4 lety zavázal k řešení. Jenže tolik vzývaná digitalizace stavebního řízení byla po debaklu Ivana Bartoše, který stál Piráty místo ve vládě, odložena až na rok 2027 a novelizovaný stavební zákon umožnil rychle stavět státu, na občany zapomněl. Ministerstvo pro místní rozvoj, vedené zhruba rok nominantem STAN, měsíc před volbami uchyluje síly jinam, k reformě územního plánování, který označuje za největší svízel. Netřeba říkat, že to je zamrzlé dekády.

„Územní plánování je to, co nás nyní brzdí,“ zahájil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek čtvrteční setkání s novináři. To podpořil i vrchní ředitel sekce plánování a výstavby rezortu Tomáš Hudeček, mezi lety 2013-14 primátor Prahy. Plánování je dle exprimátora dlouhodobě příliš složité, pomalé a nepružné, sám jazyk občas sklouzává k nepochopitelnému ptydepe. Hudeček míní, že je nezbytná rekodifikace – zjednodušení, zpřehlednění a zpřístupnění systému.

V současném provedení jsou lhůty pro změnu územního plánu v řádě delší než jedna dekáda. Například, co se výstavby skupiny Penta okolo Masarykova nádraží v Praze týče, byla budova otevřena v roce 2024, proces započal v roce 2012. U přestavby okolo Smíchovského nádraží, kde staví skupina Sekyra Group, jde o sedmnáctiletý proces. „A to ten rozvoj všichni chtěli, nebyl skoro nikdo, kdo by ho nechtěl a stejně to trvalo tak dlouho,“ uvedl Hudeček. Ve Vídni, která je s Prahou historicky spjata, by něco podobného dle ředitele sekce trvalo maximálně 5 let.

Ministr Kulhánek (STAN) pro Echo24 uvedl, že i nynější sněmovní opozice, možná příští vláda, je na stejné lodi a chce změnu toho, jak svižně lze měnit územní plán. A souhlasí i Piráti. „Většina povolení, když máte potřebná stanoviska, je vydávána, brzdí nás územní plánování,“ řekl pro Echo24 bývalý náměstek MMR Lukáš Černohorský a zmínil plán na akcelerační zóny, tedy zóny s možnostmi zrychlené výstavby. Tento nový navrhovaný legislativní institut chtějí využít právě na budování těchto nových čtvrtí v českých městech.

Co s tím po více než dvou dekádách?

Ředitel Hudeček má za to, že územní plán jako takový nelze zrušit, protože je dle něj jako „drogově závislý“ a je na něj zákoně navázáno spousta záležitostí, které by bez něj nefungovaly. Lze ale reformovat a dělat ho jednodušeji, přesunout těžiště o úroveň níž a věnovat se například regulačním plánům, tedy územním dokumentům, který stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků v dané lokalitě. „Ty se v současné době v rámci obcí nedělají, protože nemají důvod. Rozvoj se pak děje zvláštně, protože potřebuje rozvinout něco konkrétního a nechcete dělat velké změny. Vy ale musíte tvořit celoměstské území, což trvá dlouho a nerespektuje běžné hemžení, které život přináší,“ řekl pro Echo24 Hudeček jeden z principů, který by pomohl.

„U menších obcí a měst je zase problémem nemotivace starosty pro rozvoj, protože nemá ekonomické nástroje,“ doplnil další svízel. Ředitel míní, že stát má povinnost sjednocovat agendu plánování, neboť čím více je decentralizovaná, tím méně má šanci starostu v dialogu s developerem získat pro svou obec výhody. A tím pádem se zvyšuje efekt NIMBY – „not in my backyard“, tedy „ne za mým pozemkem“, čím je míněno, že lidé často obecně souhlasí s výstavbou něčeho, ale nechtějí ji poblíž svého domova, čímž ji ale v konečném důsledku odmítají. Obce a města by měla dle Hudečka plánovat společně – v rámci svazků obcí, dobrovolných svazků nebo metropolitních celků.

Plánovat má dle MMR stát na aktivní dohodě a spolupráci – ne na obstrukcích. Nové ekonomické nástroje – například poplatky za infrastrukturu, sdílení výnosů, plánovací smlouvy – mají dle Hudečka zajistit, že výstavba přinese obci užitek a nejen náklady. Vzniknout by prý měla jasná a jednotná struktura pro plánování státu a to včetně jednotného Národního úřadu pro územní plánování.

Zrychlení stavebního řízení

„Po několika letech kritiky musím konstatovat, že poslední rok se věci hýbou,“ uvedl pro novináře předseda České komory architektů Jan Kasl, taktéž někdejší primátor Prahy. „Byli jsme zděšeni z toho, co se dělo,“ doplnil Kasl s tím, že za Bartoše probíhala tvorba systému digitalizace DSŘ bez ohledu na koncové uživatele.

Informační systém stavebního řízení je nyní aktivně využíván, na tzv. bypass je napojených 525 stavebních úřadů, tedy jejich drtivá většina. Z toho 120 stavebních úřadů funguje výhradně v tomto systému, který je určen pro úředníky stavebních úřadů a další zainteresované úřady, například krajské hygienické stanice, dopravní policie, památkáři či odbor životního prostředí.

Co se portálu stavebníka týče, tedy systému pro komunikaci občanů se státem, počty podaných žádostí od začátku fungování, tedy 1. července 2024, do dnes činí 342 781. Od začátku letošního roku jde o 243 699 žádostí. Od poloviny letošního roku došlo k dalším krokům: například opravě stavu, kdy se do kopií žádostí nepropisovaly údaje z původní žádosti, nebo kdy se přílohy žádosti kopírovaly dvakrát, i když byly vloženy jednou. Dále k odstranění problému s nezobrazováním všech nahraných příloh. Doposud se při vyšším počtu příloh zobrazovaly jen některé.

„Do koncového stavu – tedy do podoby, kdy ten systém bude mít všechny funkce, které koncoví uživatelé považují za nutné – bude do konce roku 2027,“ uvedl ministr Kulhánek v nedávném rozhovoru pro Echo24. Budoucnost digitalizace stavebního řízení tkví mimo jiné i v automatizaci a využití umělé inteligence pro kontrolu dokumentů a detekci rizik. Kulhánek ovšem připomněl, že pokud by případná další vláda provedla změny – například hnutí ANO hovoří k návratu v rámci stavebního zákona, který tvořila exministryně Klára Dostálová (ANO), současná europoslankyně –, nelze termíny garantovat.

Zachraňte MMR

Předseda architektů Kasl se také postavil proti zrušení rezortu pro místní rozvoj. „Rozhodně nezačleňovat ministerstvo pod rezort průmyslu a obchodu (MPO). Potřebujeme MMR jakožto koordinátora,“ uvedl Kasl s tím, že v případě začlenění pod MPO by systém nefungoval, protože by se příliš soustředil na ziskovost výsledných projektů. V předvolebním programu zrušení rezortu navrhuje koalice Spolu (ODS, TOP09, KDU-ČSL).

O zrušení MMR již dříve mluvil například místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura. Na loňském stranickém kongresu uvedl, že by to mohl být jeden z kroků, který by v ČR pomohl snížit byrokracii. Dlouhodobě o sloučení rezortu s dalšími hovoří také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který by rád částečně nebo zcela agendu převedl na nově vytvořené ministerstvo hospodářství.

I k této předvolební úvaze se ministr Kulhánek vyjadřoval v nedávném rozhovoru pro Echo24. „Kromě toho, že tím vůbec nic neušetříte, tak tím dosáhnete nedozírných negativních důsledků. Nevím, jestli kolegové ze Spolu vědí, jak fungují agendy ministerstva pro místní rozvoj, ale v současné době jde o velmi provázaný ekosystém. Klíčové agendy jsou regionální rozvoj a stírání rozdílů mezi regiony, politika bydlení, územní plánování, evropské fondy, ať už stávající čerpání, nebo příprava České republiky na příští programovací období. A všechny tyto oblasti spolu úzce spolupracují. Nevím, jak to Spolu plánuje, ale v zásadě jsou dvě varianty. Buď jen sundáte cedulku MMR a dáte sem něco jiného, ale agendy tady fakticky zůstanou. Nebo můžete tohle ministerstvo zrušit, agendy rozsekat a přilepit je k dalším resortům. Dosáhnete bagatelních úspor, ale důsledek zpřetrhání těch vazeb bude opravdu zásadní. Já tu myšlenku opravdu považuji za zcestnou,“ uvedl.