VOLBY 2025

Babišovi prezidentská kampaň ve sněmovních volbách nepomůže, zavlečení do války vyměnil za Fialu

VOLBY 2025
Babišovi prezidentská kampaň ve sněmovních volbách nepomůže, zavlečení do války vyměnil za Fialu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) absolvoval v tomto volebním období neúspěšnou prezidentskou kampaň. Ve druhém kole voleb ale získal 2,4 milionu hlasů, což interpretoval jako velký úspěch. Sněmovní kampaň se ale v celé řadě aspektů od té prezidentské liší a Babiš se na výhody vyplývající z prezidentské kampaně příliš spoléhat nemůže. Hlavní slogan prezidentské kampaně spojený se zavlečením Česka do války vyměnil za útoky na vládu Petra Fialy (ODS) či boj s EU. Ukrajina však z kampaně nevymizela.

V prezidentských volbách se Babiš prezentoval billboardy se sloganem „Nezavleču Česko do války“ a také „Generál nevěří v mír. Volte mír. Volte Babiše.“ Obojí bylo myšleno v narážce na Babišova oponenta z druhého kola a pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla. Experti se shodují na tom, že téma války bylo pro Babiše v kampani stěžejní a zároveň bylo za hranou slušné politické kampaně. V jednom z předvolebních duelů také řekl, že by v teoretickém případě napadení Polska či pobaltských států nevyslal české vojáky na pomoc. Toto vyjádření následně na mítinku v Brně komentoval slovy, že to „trochu pos*al“.

V letošních volbách se Babiš zaměřuje více na tuzemsko, hovoří o „neschopné a zkorumpované vládě Petra Fialy“. Slova o korupci se ještě zintenzivnila v souvislosti s kauzou bitcoin. Hnutí ANO zahájilo kampaň do sněmovních voleb billboardy s obličejem Fialy a nápisem „Nejhorší premiér, nezapomeňte“. I na tom je vidět, že se Babiš vrátil se ke svému narativu spojenému s bojem za běžné občany, respektive bojem s vládnoucími elitami. Mezi jeho programové priority patří zrušení důchodové reformy, zvýšení slevy na jízdné či vykoupení minoritních akcionářů ČEZu.

Jeho cílem v kampani je také Evropská unie, kterou sice nechce opustit, ale její fungování ostře kritizuje. Zatímco v prezidentských volbách si jel pro podporu ke svému „příteli Emmanuelu Macronovi“, nedávno vystoupil na mítinku Marine Le Penové. Echu poté řekl, že se tyto události vzájemně nevylučují.

„Spoluzaložili jsme třetí největší frakci Patrioty pro Evropu, kde proti Green Dealu a nelegální migraci naopak bojujeme, v souladu s naším programem do evropských voleb. Že je tam i Národní fronta Marine Le Penové, za to jsem rád, protože je to silný spojenec. To nic ale nemění na mém přátelství s Emmanuelem Macronem, politika na to nemá vliv a určitě to přátelství bude pokračovat i po našem odchodu z politiky,“ řekl Babiš.

Ukrajinu ale úplně neopustil. Chce například zrušit muniční iniciativu Fialovy vlády, protože považuje nákupy za netransparentní a munici za „nefunkční a plesnivou“. Zaměřuje se také na to, že by se mělo více peněz dávat českým občanům, nikoliv ukrajinským uprchlíkům.

Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze je každá kampaň formou i obsahem šita na míru podle toho, o jaké volby se jedná. „Jsou totiž různé typy voleb a to nejen podle toho, jaký je volební systém, ale roli hraje například i to, zda se jedná o kampaň do kolektivního orgánu (sněmovna) nebo do orgánu tvořeného jednou osobou (prezident),“ uvedl Just.

„Je evidentní, že ta kampaň nutně musí mít jinou podobu. V druhém případě voleb jedné osoby je kampaň zaměřena vyloženě na značku toho kandidáta, v prvním případě volby politické strany je kampaň zaměřena na značku strany, které je sice kandidát výrazným, ale nikoli jediným reprezentantem,“ vysvětlil Just.

„A také se kandidát vymezuje vůči soupeřům, kteří jsou definováni stejně, tedy v případě sněmovny se vymezuje vůči subjektů, kterým jsou opět kolektivní subjekty, a v případě prezidenta se kandidát vymezuje vůči konkrétním protikandidátům, ve druhém dokonce vůči jedinému konkrétnímu protikandidátovi. Což také hraje významnou roli,“ poukázal Just.

ANO není v komfortní situaci

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že by viděl v kampaních více rozdílů než podobností. „Je to dané především rozdílným úkolem v obou typech voleb. Zatímco v prezidentských je potřeba vyhrát druhé kolo, v parlamentních je hlavním cílem mít po volbách co největší šanci sestavit většinovou vládu, k čemuž oprávnění nedává jen vlastní zisk, ale i to, jak si vede politická konkurence. Jiní jsou také soupeři ANO (mnoho stran místo jednoho Petra Pavla), jinak vypadá volební aréna, rozdělená do krajů, jiná jsou volební témata a trochu jiný je nejspíš i elektorát,“ uvedl Chytilek.

To vše vede podle něj k tomu, že zkopírovat se dá poměrně málo. ANO teď musí zkoušet soutěžit jak o voliče koalice z roku 2021, zklamané vládní politikou, tak i o antisystémové voliče, kteří mají v těchto volbách pestrou nabídku. „U těch ale musí zvažovat, jestli jít ‚na krev“, protože například hnutí Stačilo! pod 5% hranicí už ohrožuje možnost sestavit vládu. To není z hlediska toho, jak vést kampaň, úplně komfortní situace. Její reflexi ale vidíme v tom, jak se na jednu stranu snaží hnutí na billboardech prezentovat jako silný vládní tým profesionálů, na druhou stranu Andrej Babiš poněkud vágně slibuje oslabování nejrůznějších zejména zahraničních závazků, které tak vadí antisystémovým voličům.“

Andrej Babiš v prezidentských volbách získal ve druhém kole 2,4 milionu hlasů a svůj výsledek interpretoval tak, jakoby to byl výsledek pro ANO a odvozoval z toho, jakou může mít ANO podporu ve volbách. „Ale to byla trochu iluze. Jako kandidáta ho podpořily i subjekty, které tehdy své prezidentské kandidáty neměly, ale ve sněmovních volbách kandidují,“ řekl Echu Petr Just.

Babiš podle něj jede kampaň permanentně, takže jestli se formálně v průběhu aktuálního sněmovního období účastnil jiné politické kampaně, není zrovna v jeho konkrétním případě až tak rozhodující. „V případě kandidátů, kteří nejedou permanentní kampaň, by ten dopad kampaně uprostřed funkčního období byl větší. U Babiše ale je dopad spíše menší,“ dodal Just.

I Roman Chytilek se domnívá, že účast v prezidentské kampani Babišovi příliš nepomohla. „Mohl si sice vytvořit silnější pouto s částí svého elektorátu, na druhou stranu je tu 3,35 mil. voličů, kteří v roce 2023 zmobilizovali a volili proti němu ve druhém kole Petra Pavla. To je mimochodem o milion víc, než získala vládní koalice v roce 2021, kteří, pokud se teď kampaň nějak hodně vyhrotí, mohou zase zvažovat volbu strany, která bude představovat těsně před volbami hlavního konkurenta ANO, nejspíš Spolu,“ dodal Chytilek.

 

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.

5. srpna 2025