Nekoncepční chaos bez jasného plánu, další pokus státu přesunout svou odpovědnost na kraje a obce. Dnešní rozhodnutí Sněmovny převést podle představ ministerstva školství financování nepedagogických pracovníků od příštího roku ze státu na obce a kraje vyvolalo bouři napříč republikou. Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje efektivnější chod škol, hejtmani a zástupci obcí jedním dechem oponují, že na celý plán chybí zdroje. Změnu financování škol, kterou dnes v dolní komoře přes odpor opozice prosadila vládní koalice, musí ještě posvětit Senát. Na mzdy by samosprávy podle projednávané normy měly dostat více peněz z daňových výnosů.

Změna týkající se platů školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků je součástí novely školského zákona, která počítá třeba i se slučováním malých škol. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu financování nepedagogů slibuje zefektivnění správy škol. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Předseda Asociace krajů ČR (AKČR) a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) ale tvrdí, že na to chybí zdroje.

"Jde o další pokus státu přesunout odpovědnost na kraje a obce – bez jasného plánu, bez odpovídajících zdrojů a bez ohledu na realitu, v níž se zřizovatelé škol nacházejí. Namísto systémového řešení přichází nekoncepční chaos. Navíc bylo rozhodnutí přijato navzdory výraznému odporu odborné veřejnosti. Takový postup neuznávám," cituje Holiše v tiskové zprávě AKČR.

Novela podle něj přináší rizika pro chod regionálního školství. Mimo jiné tím, že zvyšuje zátěž na samosprávy, které čelí tlaku kvůli podfinancování školské infrastruktury i provozu. Varuje také, že nový zákon může vést k ohrožení kvality a dostupnosti vzdělávání v některých regionech.

AKČR kritizovala plány ministerstva školství dlouhodobě. Hejtmani upozorňovali na nedostatečnou komunikaci, finanční nejistotu a nevoli mezi pracovníky ve školství i na úrovni samospráv. Asociace vyzve Senát, aby se novelou zabýval. "Jsme připraveni k debatě, nikoliv však k přebírání důsledků za rozhodnutí, která nebyla projednána s těmi, kdo je budou muset realizovat v praxi," uvedl Holiš.

Školské odbory tvrdí, že schválením změny vládní poslanci zklamali školskou veřejnost, odboráři doufají, že změna zasáhne Senát.

"Prakticky všichni se vyjádřili, že vidí rizika převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Na první pohled se jeví, že má návrh logiku. Ve skutečnosti je to pravý opak. Komplikuje financování," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/SOCDEM).

Krajské a obecní rozpočty podle hejtmana Královéhradeckého kraje Petra Kolety (ANO) tato změna zatíží a hrozí, že ztratí důležité zaměstnance, bez kterých si provoz škol a dalších zařízení nedokážeme představit. "Další možností je, že samosprávy omezí některé investice a budou nuceny najít další zdroj příjmů ve formě poplatků a daní. Tak jako tak tuto změnu odnesou vždy obyvatelé toho města či obce, kde je základní či střední škola," dodal Koleta.

Pro Plzeňský kraj, který je zřizovatelem 73 školských zařízení včetně 43 středních škol, změna podle náměstka hejtmana Vladimíra Kroce (ANO) představuje zvýšení výdajů zhruba o 600 milionů korun ročně. Kraj si s tím podle něj poradí, i kdyby peníze od státu navýšení nákladů zcela nepokryly. Problém to může být pro malé obce, které si třeba dříve vzaly půjčky na opravy škol, uvedl. "Obec to bude stát tři čtvrtě milionu korun ročně z rozpočtu," řekl třeba starosta Chanovic na Klatovsku s 800 obyvateli Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Na provoz ZŠ a MŠ ve třech objektech dává teď obec 200.000 korun měsíčně a miliony ročně do oprav zámku, kde sídlí druhý stupeň základní školy. "Vlastně nám peníze nestačí na nic nového," dodal starosta.

Pokud by zákon v příštím roce začal platit, Jihočeskému kraji by chybělo podle prvních propočtů na platy nepedagogických pracovníků až 40 milionů korun. "Kraj by musel přijmout nějaká opatření, protože finance by musel najít ve vlastním rozpočtu. Otázkou je, jestli to ministerstvo nakonec nedofinancuje, protože částky neustále měnilo," řekl náměstek hejtmana David Štojdl (ODS). Změnu tak podle něj kraj nepodporuje.

Vedení Kladna, největšího města ve Středočeském kraji, s převedením placení nepedagogů rovněž dlouhodobě nesouhlasí. "Změna bude představovat značný nárůst administrativní zátěže pro město i školy," řekl dnes ČTK mluvčí radnice Vít Heral. Školy se podle něj bojí i odchodu nepedagogických pracovníků kvůli poklesu jejich platů.

"Pro nás jsou to nižší desítky milionů korun navíc, které budeme muset doplácet z rozpočtu města," řekl náměstek primátora Mladé Boleslavi Daniel Marek (STAN). Stát podle něj sice zaplatí tabulkové platy, ale nepedagogičtí pracovníci dostávají další odměny z jiných balíčků, které školy dostávají. "Tyto peníze my jako zřizovatel nedostaneme, takže aby nám tito pracovníci neutekli, budeme je muset sanovat z vlastního rozpočtu," doplnil.