Počet nelegálních překročení hranic EU se za poslední rok snížil o 35 procent, tvrdí Evropská komise ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly v rámci solidarity pomoci. Česká republika spadá do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity, dodala Komise. Kromě ČR může o takovou výjimku zažádat i Německo, uvádí Bild. Evropská komise by měla ve středu rozhodnout, kam by se měly přesunout desítky tisíc migrantů. Rozhodnutí mělo padnout už v polovině října, ale údajně bylo odloženo až po volbách v Nizozemí, aby neposloužilo protimigrantským stranám.

Podle interní analýzy komisaře EU pro vnitřní záležitosti Magnuse Brunnera, kterou citovala německá tisková agentura (DPA), Německo nebude muset prozatím přijímat další migranty z jiných členských států. Spolková vláda může využít výjimku až do konce roku 2026, protože už v posledních letech přijala nadprůměrný počet žadatelů o azyl, kteří byli původně registrováni v jiných zemích EU.

Zpráva zároveň uvádí, že Německo nebude muset poskytovat ani finanční nebo materiální kompenzaci, která je určena pro státy, jež nepřijímají migranty, ale přispívají jiným způsobem, například financováním projektů na kontrolu migrace ve třetích zemích.

Podle aktuálního hodnocení Evropské komise budou v příštím roce nejvíce zatíženy Řecko, Kypr, Itálie a Španělsko.
Řecko a Kypr čelí nadprůměrnému počtu příchozích migrantů, zatímco Itálie a Španělsko jsou přetížené četnými námořními záchrannými akcemi. Naopak Rakousko, Polsko, Bulharsko, Česká republika, Estonsko a Chorvatsko mohou být podle zprávy zcela nebo částečně osvobozeny od svých závazků solidarity, protože byly v posledních pěti letech silně zatíženy a to přílivem uprchlíků z Ukrajiny.

Německo, Francie, Belgie a Nizozemsko jsou označeny jako země, které by se samy mohly v budoucnu ocitnout pod vysokým migračním tlakem, mimo jiné kvůli přetíženým azylovým systémům a vysokému počtu příchozích. „Německo neslo významnou část evropské solidarity už před reformou. V budoucnu bude těžit z nového nastavení azylového systému, který klade větší důraz na ochranu vnějších hranic EU,“ uvedl Brunner.

Evropská komise ve středu předloží Evropskému parlamentu rozhodnutí o relokaci migrantů, uvedl polský server Dorzeczy. Zdroj z Evropského parlamentu v rádiu RMF FM uvedl, že „Evropská komise by měla legislativu přijmout ve středu ráno a poté ji předložit poslancům Evropského parlamentu v Bruselu na plenárním zasedání.“ Původně se mělo rozhodnout už v polovině října, ale Evropská komise sdělila, že „tuto práci dělá poprvé a potřebuje více času“. Neoficiální zprávy naznačovaly, že záměrem bylo zabránit zveřejnění kontroverzních rozhodnutí před nizozemskými volbami.

„Jak jsem řekl, Polsko nebude přijímat migranty v rámci migračního paktu. Ani za to nebude platit. To je rozhodnutí. Děláme to, nemluvíme o tom!, „reagoval dnes na očekávaný krok EK polský premiér Donald Tusk.

Tak, jak mówiłem, Polska nie będzie przyjmować migrantów w ramach Paktu Migracyjnego. Ani płacić za to. To już decyzja. Robimy, nie gadamy!

— Donald Tusk (@donaldtusk) November 11, 2025

Výroční zpráva, která posuzuje migrační situaci v celé sedmadvacítce a jednotlivých členských státech, měla být původně zveřejněna již v polovině října, rozhodnutí bylo ale odloženo a dále se o něm i vzhledem k citlivosti celého tématu intenzivně jednalo. „Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,“ uvedla dnes komise.

Stále ale přetrvávají problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny, zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem na vnějších hranicích EU či spolupráce v oblasti navraceních nelegálních migrantů.

Hodnocení jednotlivých zemí zohledňuje celkový migrační tlak na základě počtu příchozích a žádostí o azyl s přihlédnutím k HDP a počtu obyvatel země, jakož i migrační tlak vyplývající z velkého počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích.

Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok. Tím je zajištěno, že stálý mechanismus solidarity bude vždy reagovat na nové výzvy a vyvažovat odpovědnosti členských států.

Nyní neveřejný návrh komise ohledně Fondu solidarity uvádí spravedlivý podíl příspěvků, které by každý členský stát mohl do fondu poskytnout. Skutečné příspěvky budou odrážet to, co požadují členské státy pod tlakem, co nabízejí přispívající členské státy, a zohlední také jaké budou odpočty nebo osvobození od příspěvků. Shoda na složitých propočtech by přitom měla být nalezena do konce roku, dánské předsednictví by podle zdrojů ČTK chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Tvořící se nová česká vláda rezolutně přerozdělování migrantů odmítá, což potvrdila i ve svém programovém prohlášení.