Brutální zločin odhalil slabiny v německé azylové politice. Německý deník Bild upozorňuje, že není nic složitého ztratit se před deportačními úřady a povinné deportaci se tedy vyhnout. Podle zaměstnanců imigračního úřadu se dokonce jedná o běžnou praxi. To dokazuje i případ syrského žadatele o azyl Issy Al Hasana, který v srpnu 2024 pobodal na Festivalu rozmanitosti v Solingenu jedenáct lidí a tři zabil. Hrůzný čin pokračuje před soudem a ukazuje alarmující okolnosti předcházející útoku – zejména fatální selhání při pokusu o jeho deportaci.

Al Hasan měl být deportován do Bulharska už 5. června 2023, ale v den deportace nebyl nalezen ve svém pokoji v azylovém centru v Paderbornu. A tím to skončilo. Úřady se jej už podruhé hledat nepokusily – přestože byl podle svědectví na místě spatřen jak den před plánovaným odsunem, tak i krátce po něm.

Jak informoval deník Bild, pracovník Ústředního úřadu pro cizince v Bielefeldu během slyšení v zemském sněmu Severního Porýní-Vestfálska prohlásil, že podobné případy nejsou výjimkou, nýbrž běžným jevem: „Častěji se stává, že se lidé nenajdou, než že se najdou. Deportace proběhla zcela v normálním rámci,“ uvedl s tím, že se jedná o běžnou praxi.

Zarážející je i fakt, že úředníci tehdy prohledali pouze chodby, společné prostory a toalety azylového zařízení. Do ostatních pokojů vstoupit nemohli – chyběl jim právní základ. Podle výpovědí by přitom Al Hasanovi k úspěšnému „úniku“ zcela stačilo, aby se ukryl u souseda. Muž, který měl být vyhoštěn z Německa, nebyl nalezen a pátrání po něm tímto skončilo.

"Byla to osudová chyba," píše Bild ve svém komentáři. Syrský uprchlík byl kvůli uplynutí lhůty přeřazen do Solingenu. O necelý rok později se z něj stal útočník, který nožem zabil tři lidi a osm dalších vážně zranil. Nyní Al Hasan čelí obvinění z trojnásobné vraždy a deseti pokusů o vraždu. Proces probíhá v přísně střeženém justičním areálu v Düsseldorfu, označovaném médii jako „teroristický bunkr“. Během prvního výslechu se obžalovaný k činům přiznal a soudu potvrdil: "Zabil jsem nevinné lidi."

Tragédie v Solingenu znovu otevřela otázku efektivity německého systému deportací a jejich vymahatelnosti. Úřady nyní čelí tvrdé kritice. Případ Al Hasana ukazuje, že „zmizení“ žadatelů o azyl těsně před deportací je nejen časté, ale v některých případech i zcela postačující k tomu, aby se deportace jednoduše nekonala. A následky mohou být – jako v tomto případě – smrtelné.