Volební mobilizace občanů – hraje se o nerozhodnuté
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čechy čeká volební pátek a sobota. Na mobilizaci voličů v posledních týdnech vsadily oba politické bloky – jak vládní, tak opoziční tábor –, hraje se o nerozhodnuté občany. Bude překonána volební účast z minulých sněmovních voleb, kdy přišlo v tomto typu voleb hlasovat nejvíce lidí v tomto miléniu? Experti pro Echo24 uvedli, že závěr kampaně mluví pro.
V minulých sněmovních volbách odevzdalo svůj hlas 5,375 milionu voličů, což tvořilo volební účast 65,43 procenta ze zhruba 8,3 milionu občanů, kteří v roce 2021 disponovali právem volit. Šlo o nejvyšší volební účast v tomto miléniu, co se sněmovních voleb týče. V 90. letech byla účast ještě daleko vyšší: v roce 1996 byla téměř 75,5 procenta a v roce 1998 lehce přes 74 procent. U dalších voleb do dolní parlamentní komory se v roce 2002 projevilo znechucení obyvatel z tzv. opoziční smlouvy – dohody dvou největších stran, ODS a ČSSD, které se před volbami tvářily jako nesmiřitelní rivalové, kteří by nikdy spolupracovat nemohli –, účast klesla na 58 procent a i když v následujících letech zase rostla, laťku 70 procent již nikdy nepřekonala.
Volební účast je přitom velmi důležitá. „Ve sněmovních volbách potřebujete 50 tisíc, možná 53 tisíc hlasů, na zisk 1 %. To je tedy zhruba čtvrt milionu, abyste se jakž takž dostal do Sněmovny,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Echo24 šéf výzkumné agentury STEM Martin Buchtík. Jak jsme ale viděli právě v minulých sněmovních volbách před 4 lety, hned dva subjekty – Přísaha a ČSSD (nyní Socdem) – se do dolní komory těsně nedostaly, byť získaly přes 250 tisíc hlasů. Právě propadlé hlasy umožnily vznik následné pětikoaliční vlády.
Větší volební účast tak může i letos hrát v neprospěch subjektů, jako je strana Motoristé sobě či hnutí Stačilo!, které se dle posledních předvolebních průzkumů zveřejněných před úterním moratoriem pohybují nejblíže pětiprocentní hranici, kterou je nutné překonat pro vstup do Sněmovny. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), konkrétně její lídr, premiér Petr Fiala (ODS), započal s mobilizací voličů, jak to sám nazval, před 2 týdny ve Slovanském domě. S plánem gradace kampaně přišel, stejně jako před 4 lety, volební stratég Spolu Zbyněk Stanjura, ministr financí a 1. místopředseda ODS.
Babiš: Nevím, co se děje
Masa voličů, kteří hodlají jít k volbám, ale nevěděli, komu chtějí dát svůj hlas, se ještě před 3 týdny pohybovala okolo 20 procent, tedy mezi zhruba 1,5-2 miliony občanů. A že strategie alespoň částečně funguje dokládá i to, jak lídr hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš komentoval ve středu dění posledních dní. „Klesají nám preference. Nevím, co se děje. Čím více průšvihů má tato vláda, tím více jim stoupají preference a nám klesají. Nechápu to,” uvedl expremiér ve svém podcastu Sorry jako, jehož poslední předvolební díl vyšel právě ve středu. Kromě Babiše v pořadu vystupuje ještě 1. místopředseda hnutí Karel Havlíček, který ještě v úterý – na posledním velkém mítinku hnutí ANO, který se konal v úterý v Praze – pro Echo24 uvedl, že se o pokles preferencí vůbec nebojí.
Nicméně mobilizace v konkurenčním táboře může mít efekt na obou stranách. Ostatně minulý týden v neděli Babiš, který byl hostem pořadu Echo Prime Time, představil svůj protitah: mobilizační leták hnutí ANO, na kterém ukazuje prstem na diváka ve stylu amerického „Strýčka Sama”, konkrétně letáku používaného k mobilizaci armády během první a druhé světové války. „Ještě není nic rozhodnuto. Všechny vás prosím, abyste přišli k volbám. Každý jeden hlas se počítá,” apeloval na své příznivce expremiér.
A právě volební mobilizace – ne nepodobná té, kterou v roce 1998 předvedl někdejší premiér (a později prezident) Václav Klaus, který usiloval o návrat na politické výsluní po tzv. sarajevském atentátu, rozepři v rámci ODS – má podle expertů oslovených redakcí Echo24 šanci na to, aby se volební účast zdvihla.
Průzkumy ukázaly nárůst
„Ano, z několika průzkumů to vypadá, že účast by mohla být i vyšší než v roce 2021. Zatímco opoziční blok mobilizoval už během jara, nyní, v posledních týdnech, se to daří bloku vládnímu,“ sdělil analytik agentury Kantar Pavel Ranocha. Když mluví o jarní aktivizaci voličů ze strany hnutí ANO, nemíní zmíněný předvolební leták, ale předchozí marketingovou kampaň. ANO je známé tím, že se snaží vést permanentní agitaci.
„Deklarovaná volební účast se skutečně v posledních dvou týdnech zvedla o přibližně 4-5 procentních bodů. Jde z větší části o rezignované a vlažné (ne)voliče,“ řekl pro Echo24 sociolog STEM/MARK Jan Burianec. Doplnil, že k přesunům mezi polarizovanými tábory nadále nedochází.
Obdobně se pro Echo24 vyjádřil i sociolog Přemysl Čech, zakladatel agentury Median. V posledním průzkumu, který jsme publikovali, nám volební účast stoupla zhruba o 2,5 % oproti tomu předchozímu,“ uvedl odborník s dovětkem, že v posledních dnech se ještě určitě zvýšila. Za nejzásadnější témata mobilizace dle svých slov považuje antikomunistická témata, strach z války na Ukrajině, destrukci světového řádu prezidentem USA Donaldem Trumpem a faktor antibabiš. I Čech zmínil, že přestup mezi jednotlivými tábory se nekoná. Podle sociologa tak voličům současného kabinetu nakonec nezbude než jít volit, i když jsou zklamaní z průběhu vládnutí v uplynulých letech.
Zda byla masivní agitace obou táborů zhodnocena ve volebním výsledku, to se dozvíme v sobotu vpodvečer. Nicméně jak často upozorňují například politologové, roli v konečném důsledku hrají i takové drobnosti jako například počasí – zda lidé vyrazí na chaty a chalupy, pokud třeba prší. A jak hlásí předpověď, v pátek a sobotu má být spíše pochmurno.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.