Valí se na nás zprávy, že sport je zásadní nejen pro zdraví těla a duše, ale dokonce i pro inteligenci: dozvídáme se například, že trénink nohou pomáhá uchovávat, dokonce obnovovat šedou mozkovou kůru. Pokud se v této záplavě doporučení přece jen rýsuje něco trvalejšího, pak to, že současné výzkumy stále přesvědčivěji potvrzují ideu vtělené mysli spíše než tradiční dualismus těla a ducha. A jakkoli lze sportovat s cílem být zdravější, krásnější a – kdo ví, třeba i – chytřejší, stojí za to připomenout i jiný rozměr sportu, který ve své knize Tělesná výchova obdivuhodně vystihl slovenský novinář a spisovatel Martin M. Šimečka.

Autor navazuje na antické zdroje západní tradice sportu, v nichž byl pohyb úzce spjat s uměním. Sport i umění vycházejí z činností, které nejsou nutné k holému přežití – a právě proto patří k výsostným projevům svobody. V jejich rámci může uprostřed hranic lidských sil a přírodních zákonů vzniknout něco, co tyto zákony nejen respektuje, ale proměňuje v nosný rámec lidské existence. Autor přitom pohyb čte jako místo, kde se setkává krása s inteligencí: „Jsem si jistý, že elegance pohybu výjimečného běžce, plavce nebo tenisty nezávisí jen na stavbě těla a struktuře svalů. Je výjimečným výkonem mysli.“

Echo 24

Tělesná výchova

Odkaz na RSS feed zkopírován.

0.5x 0.75x 1x 1.25x 1.5x 1.75x 2x

0:00 0:00

Stáhnout MP3

Především je však pohyb zdrojem specifického poznání. Učí nás, že chceme-li se posunout, často musíme jednat proti intuici: „Podstata každého účelného a elegantního pohybu… je kontraintuitivní.“ Tam, kde amatér uhne, profesionál jde naproti; kde běžně přidáváme, je někdy třeba ubrat. Kontraintuitivní je i poznání, že větší námaha nemusí vést k lepšímu výsledku: „Neustálou námahou ztuhne tělo i duše, mysl – a začne se mýlit.“ Sport se tak ukazuje nejen jako škola přemáhání, ale i uvolnění – a paradoxně i jako odpor vůči ideologii vítězství. Kdo chce za každou cenu vyhrávat, není svobodný: má centrum mimo sebe sama.

Kapitoly

I. Méně číst, více cvičit? [úvod až 18:30]

II. Hra starší než člověk [18:30 až 42:23]

III. Tělo mezi strojem a zkušeností [42:23 až 57:00]

IV. Pohyb, který se stává poznáním [57:00 až konec]

Bibliografie

Robert N. Bellah, Religion in Human Evolution: From the Paleolithic to the Axial Age, Cambridge, MA – London: Harvard University Press, 2011.

Bertolt Brecht, Werke. Große kommentierte Berliner und Frankfurter Ausgabe, Werner Hecht (vyd.), Schriften 1, Berlin: Suhrkamp, 1992, str. 122 n.

Jan Patočka, Koncept přednášky o tělesnosti, in: Přirozený svět a pohyb lidské existence, sv. II, Praha 1980.

Emily Ryall, Philosophy of Sport: Key Questions, London – New York – New Delhi: Bloomsbury, 2016, str. 248-249.

Martin M. Šimečka, Tělesná výchova. Úvahy běžce, plavce, tenisty, a jezdce na konci o pohybu, těle a mysli, přel. Ondřej Mrázek, Praha: N Media, 2021, str. 15.