Za leden až říjen hospodařil stát s deficitem 210,7 miliard. V samotném říjnu byl rozpočet v deficitu 30 miliard. Jedná se o první měsíční deficit od května. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už nyní tvrdí, že se podaří dodržet schválený schodek ve výši 295 miliard korun. To potvrzují i experti, kteří přitom v podstatě celý letošní rok tvrdili opak. Pomáhají příjmy z Evropské unie, ale také vyvedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Průběžné plnění rozpočtu za 10 měsíců lze hodnotit příznivě. Provozní výdaje státu jsou na 70 procentech celoročního plánu a zcela jistě zde za celý rok ušetříme více než 10 miliard korun. Spolu s dalšími průběžnými úsporami a vysokým výběrem daní z příjmu bychom měli dodržet plánovaný celoroční schodek okolo úrovně 295 miliard korun,“ uvedl Stanjura k číslům za říjen.

Podobně hovoří i ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. „Osobně se i po seznámení se s aktuálním stavem příjmů a výdajů státního rozpočtu domnívám, že státní rozpočet roku 2023 včetně jeho schodku bude dodržen tak, jak byl sněmovnou schválen. A stane se tak i díky úsilí ministrů z posledních měsíců hledat úspory v hospodaření jejich resortů, za což jim děkuji,“ řekl pro Echo24 Kohajda.

Vývoj si pochvaluje také první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. „Podle mého názoru bude dosaženo plánovaného schodku. Nasvědčuje tomu řada čísel. DPPO (daň z příjmů právnických osob) a DPFO (daň z příjmů fyzických osob) jsou nad plán. Dobře jde také čerpání peněz z EU. Součet těchto příjmů převyšuje výpadek v DPH. Do státního rozpočtu ještě přijde prosincová záloha windfall tax. Navíc provozní výdaje státu jsou na 70 %,“ řekl deníku Echo24 Vlček.

Dodržení plánovaného schodku je pravděpodobné i podle ekonomických odborníků. Ti přitom během letošního roku opakovaně hovořili o opaku a avizovali schodky i ve výši 400 miliard. „Deficit státního rozpočtu v říjnu dosáhl 211 miliard korun, a je tak na dobré cestě skončit v letošním roce do plánovaného schodku 295 miliard korun. Ačkoli v absolutních hodnotách jsou částky stále vysoké, vůči HDP se situace vyvíjí nepatrně lépe, ač do předcovidových let má ještě hodně daleko,“ uvedl na síti X hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Jednorázové zisky i zklamání z windfall tax

Analytik společnosti Deloitte Václav Franče sdělil, že rozpočtu pomáhají příjmy z Evropské unie, které v říjnu meziročně vzrostly o 62 %. Celkem letos z Bruselu dorazilo 143 miliard. „Za celý rok se plánovalo 160 miliard. Příjmy z EU se vybírají nad očekávání dobře. Pokud si očistíme plnění rozpočtu o vliv EU fondů, tak dojdeme ke schodku 237 miliard,“ doplnil Franče.

„Nadále se daří vybírat daň z příjmu právnických osob, když její výběr vzrostl o 47 miliard, respektive o 39 % na 167 miliard. Za 10 měsíců se vybralo o 6 % více, než byl plán na celý rok. Dle tvrzení MF stojí za dobrým výběrem DPPO firmy z energetiky a finančního sektoru, což dává smysl, protože tato odvětví měla loni rekordní zisky a z nich letos odvádí daně. Do velké míry se ale jedná o jednorázový efekt,“ doplnil Franče.

Podle analytika stále zaostává daň z nadměrných příjmů, na které se zatím vybralo 26 miliard, ale celoroční plán byl 85 miliard. „Letos se již asi mnoho nevybere. Tato daň je zklamáním,“ uvedl Franče. S tím, že tato daň ještě rozpočtu pomůže, naopak vláda počítá.

„Vláda letos pravděpodobně dodrží plánovaný deficit 295 miliard, ale je to díky nad očekávání dobrým příjmům z EU, nad očekáváním dobrému výběru DPPO a také si vláda pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ řekl Franče. Na tento rozpočtový krok, který opozice označuje za podvod, upozorňuje i Národní rozpočtová rada (psali jsme zde), podle níž takové kroky narušují transparentnost rozpočtové tvorby.

„Celkově vláda svým úsilím zastaví nárůst poměru zadlužení k HDP, ale pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by bylo zapotřebí vrátit poměr dluhu k HDP na před covidovou úroveň 30 % HDP z aktuálních 44 % HDP. A to se nepodaří,“ míní Franče a připomíná, že v úterý byly odevzdány nabídky na dostavbu jaderných elektráren od jednotlivých uchazečů. Výstavba jaderných elektráren bude podle něj v budoucnu znamenat masivní nárůst veřejného zadlužení.