Pro děti a rodiče začíná období podávání přihlášek na střední školy. S únorem se jim otevírá elektronický systém a s ním se pojí i pravidla, která až na menší úpravy spolu s digitalizací přihlášek na střední školy začala platit od roku 2024. Jak ukazují předchozí zkušenosti, není radno je podceňovat. Zejména systém prioritizace škol v přihláškách totiž může vést i k zásadním chybám v prvním kole přijímacího řízení.

Elektronický systém podávání přihlášek na střední školy DiPSy se lidem otevírá o půlnoci ze soboty 31. ledna na neděli 1. února. Uchazeči mohou letos podat přihlášku elektronicky, nebo čistě papírovou formou. Přihlášku mohou podat kdykoliv v termínu od 1. do 20. února, čas podání přihlášky nehraje žádnou roli při přijímací zkoušce. Loni se v prvním kole do všech oborů SŠ hlásilo celkem asi 159 000 uchazečů, o rok dříve jich bylo 157 000, vyplývá z dat Cermatu. V některých regionech, například v Praze, převyšoval počet uchazečů nabízený počet míst.

Přihlášku si podávají žáci devátých tříd, páťáci a sedmáci, kteří se ucházejí o studium na víceletých gymnáziích, i zájemci hlásící se například ze zaměstnání, zahraničí či prvních ročníků SŠ. Podle ministerstva školství proto není možné odhadnout, kolik uchazečů si letos přihlášku podá. Uchazeči si mohou i letos podat až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou a až tři do oborů bez ní. Přihlášku mohou uchazeči upravovat během celé dvacetidenní lhůty, musí ale stáhnout již podanou přihlášku a podat ji znovu.

Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavby skládat v pátek 10. dubna a v pondělí 13. dubna, pro víceletá gymnázia je termín 14. a 15. dubna.

Na čtyřletá gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, lycea, nástavby a konzervatoře se loni podle dat Cermatu hlásilo celkem asi 132 700 uchazečů, o rok dříve jich bylo asi 129 800. V některých regionech, například v Praze, převyšoval počet uchazečů nabízený počet míst. Nabízená kapacita těchto škol byla loni v prvním kole v Praze asi 20 400 míst, hlásilo se na ně více než 25 000 uchazečů. O maturitní obory bez víceletých gymnázií se loni v hlavním městě ucházelo asi 21 300 lidí, kapacita byla zhruba 16 500 míst.

Uchazeči budou do oborů přijati na základě výsledků přijímací zkoušky a svých priorit. Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na SŠ, i ti, kteří se hlásí jen na nematuritní obory. Právě otázka prioritizace škol v přihlášce je však zásadní. Podle analýzy výzkumné agentury PAQ Research více než třetina uchazečů o maturitní obory řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce měli výrazně těžší školu, než na prvním místě. To znamenalo, že i pokud by s bodovým počtem stačili na výrazně těžší školy, algoritmus je umístil na školu umístěnou na prvním místě.

Jak analýza také poukázala, až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v JPZ mířit výše, než kam se reálně dostali. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.

Rozřazovací algoritmus umožňuje podle odborníků riskovat a obory v přihlášce skutečně řadit podle preferencí uchazečů. Na prvním místě v přihlášce podle nich může být i ambiciózní volba. „Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhé prioritě, případně na ,záchrannou! školu na třetí prioritě,“ uvedli odborníci.

Riskantní je podle odborníků také nevyužití všech tří přihlášek, tedy těch na netalentové obory, které má žák k dispozici. Zhruba čtvrtina žáků, kteří podali méně než tři přihlášky se podle PAQ na žádnou školu nedostala a musela tak pravděpodobně podat přihlášku do druhého kola. S výběrem školy může zájemcům pomoci web Vzdělávání v datech, kde najdou informace o kapacitách škol a přijatých žácích z minulého roku.