Unie plánuje výrazně snížit výdaje na občanskou dávku (Bürgergeld), která v Německu dosahuje přibližně 52 miliard eur ročně. Podle představitelů CDU/CSU by lidé, kteří se práci vyhýbají, měli dostávat jen minimální podporu. CSU předseda Markus Söder a generální tajemník CDU Carsten Linnemann požadují, aby mnohem více příjemců občanské dávky nastoupilo do zaměstnání.

Místopředseda frakce CDU/CSU Mathias Middelberg se přitom zaměřuje zejména na cizince ze Sýrie a Afghánistánu. Podle něj by je úřady práce měly intenzivněji směřovat na pracovní trh. U obou početných skupin žadatelů o azyl je podle Middelberga „ještě značný prostor pro zlepšení v oblasti zaměstnávání“, uvedl pro Bild.de.

Podle údajů CDU nyní pobírá občanskou dávku 52,8 procenta Syřanů a 46,7 procenta Afghánců. Pro srovnání, u Poláků či Rumunů je tento podíl výrazně nižší. Naopak zaměstnání s odvody do sociálního systému má jen 36,7 procenta Syřanů a 37 procent Afghánců. „Nemůžeme připustit, aby stovky tisíc mladých azylantů v Německu po desetiletí nepracovaly,“ kritizuje Middelberg.

Výdaje na podporu podle politika CSU dlouhodobě rostou a s nimi i podíl cizinců. Na začátku roku pobíralo občanskou dávku 2,6 milionu cizinců, což představuje 48 procent všech příjemců. Před 15 lety to bylo pouze 20 procent. Největší skupinu tvoří Ukrajinci (706 tisíc), následovaní Syřany (512 tisíc) a Afghánci (201 tisíc).

Middelberg očekává, že větší zaměstnávání cizinců by mohlo federálnímu rozpočtu přinést úspory v řádu miliard eur ročně. „Už sto tisíc lidí navíc v práci místo na občanské dávce by podle výše mzdy mohlo rozpočet odlehčit o částku v nižších jednotkách miliard eur ročně,“ uvedl pro Bild.de.

Podle něj má každá úspěšná pracovní integrace dvojí efekt: příjemce dávky ji přestane pobírat a zároveň začne odvádět daně a pojistné.