Slováky čeká v příštím roce další utahování opasků. V platnost vstoupí již třetí konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica, který zasáhne zejména zaměstnance a živnostníky. Dosavadní opatření patrně ale nebudou postačovat na snížení schodku veřejných financí v přepočtu na tři procenta výkonu ekonomiky, jak to vyžadují pravidla EU.

V příštím roce stoupne sazba povinných odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců a znovu také živnostníkům, kterým současná vláda tyto odvody zvýšila podobně jako zaměstnavatelům jednou už dříve. Živnostníkům vzrostou i nejnižší odvody na sociální pojištění. Slovensko bude rovněž více zdaňovat výdělky lidí s nadprůměrnými příjmy, a to i výdělky politiků. K nynějším sazbám daně z příjmů fyzických osob ve výši 19 a 25 procent přibudou další dvě, a to 30 a 35 procent. Stoupnou i některé další daně, jako například daň, kterou platí pojišťovny z vybraného pojistného v neživotním pojištění. Živnostníci už naopak nebudou platit daň z finančních transakcí, kterou Slovensko zavedlo letos v dubnu.

"Třetí konsolidační balíček se v roce 2026 nejvíce dotkne ekonomicky aktivní části populace, především zaměstnanců a živnostníků. Naopak domácnosti s nízkými příjmy a sociálně zranitelné skupiny zůstávají i v tomto balíčku relativně více chráněné," uvedl analytik 365.bank Tomáš Boháček.

Podle nezávislé rozpočtové rady vládní opatření v příštím roce sníží příjmy rodin v průměru o 2,1 procenta.

"Zatímco konsolidace v roce 2025 zvyšovala ceny, neboť vyšší a nové daně a náklady se přenášely do cen, v příštím roce konsolidace zasáhne disponibilní příjmy domácností. To v kombinaci s nadále zvýšenou mírou inflace bude vytvářet tlak na domácnosti a jejich spotřebu," napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš.

Podle Boháčka nejnovější konsolidační balíček bude z pohledu domácností citelnější než ty dva předchozí, neboť přichází v době, když už jsou úspory domácností oslabené. Za hlavní slabinu dosavadních kroků vlády na ozdravení státních financí označil jejich zaměření na příjmy rozpočtu, zatímco strukturální reformy ohledně rozpočtových výdajů postupují pomaleji.

Kočiš nepředpokládá, že Slovensko stlačí schodek veřejných financí na úroveň odpovídající třem procentům výkonu ekonomiky dříve než v roce 2028. Loni deficit činil 5,5 procenta hrubého domácího produktu.

Fico dal dříve najevo, že po třech kolech konsolidace jeho kabinet v příštím období už nehodlá pokračovat v dosavadním způsobu ozdravování veřejných financí. Detaily o nových opatřeních ale neuvedl. Také Ficova vláda zvýšila některé výdaje v sociální oblasti, zejména zavedla plnohodnotný 13. důchod pro příjemce různých druhů penzí.