Dvě pětiny Čechů považují za pravděpodobné, že se podzimní sněmovní volby v ČR pokusí ovlivnit Rusko, zhruba stejný podíl očekává podobné snahy ze strany Evropské unie. Vměšování do voleb ze strany Spojených států předpokládá 29 procent českých občanů. Podobné postoje mají i Poláci, zatímco Slováci vyjádřili největší obavy z ovlivňování ze strany EU. Vyplývá to z červnového průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO), kterého se zúčastnilo 2856 respondentů z ČR.

Snahy o ovlivnění voleb z Ruska očekává 42 procent respondentů z Česka, ze strany EU 41 procent Čechů. Respondenti v Polsku, dotazovaní několik dní po skončení druhého kola prezidentských voleb v zemi, vyjádřili v zásadě obdobné postoje jako Češi, uvedli autoři průzkumu. Za nejpravděpodobnější považovali ovlivnění voleb ze strany Ruska (47 procent), následované Evropskou unií (39 procent) a Spojenými státy (35 procent).

Oproti tomu postoje slovenských respondentů se od názorů Čechů a Poláků poměrně výrazně liší. Jako nejpravděpodobnějšího aktéra vměšujícího se do voleb vnímají Slováci především Evropskou unii (46 procent), následují USA (39 procent) a až na třetím místě Rusko (38 procent).

Ve srovnání s dřívějším výzkumem, který CEDMO uskutečnilo před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2024, jsou aktuální výsledky podobné, a to zejména v případě českých respondentů. Nejvýraznější změnou je pokles obav z ovlivnění voleb Ruskem v Polsku, loni je vyjádřilo 63 procent dotázaných Poláků. Na Slovensku zase od té doby mírně vzrostl podíl respondentů, kteří považují za pravděpodobné ovlivnění voleb ze strany EU.

Volby do Sněmovny, ze které vzejde příští vláda, se v Česku uskuteční začátkem října. V Polsku a na Slovensku by se příští parlamentní volby měly konat v řádném termínu na podzim 2027.