V Německu odsouzený Abdulhadi B. strávil více než pět let ve vězení, protože se v Německu pokoušel verbovat sebevražedné atentátníky pro teroristickou organizaci Islámský stát (IS) a plánoval útok na berlínskou synagogu. Proti svému vyhoštění do Sýrie však podal žalobu. Tvrdí, že by v rodné zemi mohl být pronásledován, a zároveň upozorňuje na finanční podporu své rodiny. Zatím tak v Německu pravděpodobně zůstane. Nejde však o ojedinělý případ, země se s problémy při realizaci deportací potýká dlouhodobě, upozorňuje německý deník Bild.

Případ začal projednávat v pátek správní soud v bavorském Regensburgu. Při vstupu do soudní síně zvedl Abdulhadi B. pravý ukazováček a ukázal tzv. „Tauhid-finger“. Toto gesto je mezi muslimy běžně nevinné, v kontextu IS však může signalizovat radikalizaci, vysvětlil deník Bild.

Soudy už dříve odsoudily syrského občana k více než pěti letům vězení za pokus náboru sebevražedných atentátníků pro IS a plánování útoku na berlínskou synagogu. V roce 2018 byl odsouzen, od roku 2022 je znovu na svobodě. Po výkonu trestu nemohl být z humanitárních důvodů ihned vyhoštěn do své domoviny, nyní však byla jeho deportace nařízena.

Abdulhadi B., který před zatčením studoval medicínu ve Würzburgu, se proti rozhodnutí odvolal s argumentem, že by v Sýrii mohl být jako známý islamista pronásledován či zabit. Soud to však nepovažoval za prokázané. „Domníváme se, že syrská vláda o jeho odsouzení nevěděla,“ uvedl soudce.

Terorista dále tvrdil, že jeho vyhoštění by mělo vážné důsledky pro jeho rodinu. „Můj bratr (žije také v Německu, pozn. red.) a já podporujeme rodinu v Aleppu. Očekává se, že přispěji na nájem, proto posílám peníze z mé platební karty,“ uvedl Abdulhadi B. Podle něj osmičlenná rodina potřebuje měsíčně kolem 400 eur. „Pokud tyto peníze nepřijdou, bude situace pro rodinu velmi problematická,“ popsal. „S vašimi lékařskými znalostmi můžete jistě pracovat i v Sýrii,“ odvětil mu soudce.

Deportace však zatím pravděpodobně neproběhne, protože Německo momentálně do Sýrie nikoho nevrací, uvádí Bild. Abdulhadi B. navíc oznámil, že hodlá proti verdiktu podniknout další právní kroky.

Problémy s deportacemi v Německu jsou dlouhodobé a systémově složité, uvádí komentář deníku Bild. V prvním pololetí roku 2025 bylo z Německa vyhoštěno 11 807 cizinců, přičemž více než 17 500 deportací se nepodařilo uskutečnit. Dvě ze tří vyhoštění tak selhávají.

Většina deportací je přerušena ještě před předáním osob spolkové policii, případně krátce po jejím převzetí. Důvodem bývají administrativní komplikace, například nedostatečná spolupráce ministerstev vnitra jednotlivých spolkových zemí či zrušení žádostí o vyhoštění.

Situace se komplikuje také právními procesy. Odmítnutí žádosti o azyl lze napadnout až osmkrát a celý proces může trvat i několik let, během kterých zůstávají cizinci v Německu plně zajištění. Správní soudy i Spolkový úřad pro migraci jsou přetížené a změny, které by urychlily deportace, se dlouhodobě neprovádějí, upřesnil Bild.