Evropská debata o budoucí ekonomice Unie vstupuje do horké fáze. Ve čtvrtek se v Belgii sejdou lídři EU k debatě o konkurenceschopnosti, investicích a energiích. V pozadí však probíhá politický souboj mezi Paříží na jedné straně a Berlínem s Římem na druhé, do něhož může zasáhnout i Praha. Emmanuel Macron chce silnější a soběstačnější Evropu, jiné země se ale obávají protekcionismu a odlivu zahraničního kapitálu. Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím balancuje mezi oběma tábory a zvyšuje vyjednávací cenu Česka. Mimořádná neformální schůzka evropských lídrů každopádně ukáže, kam se Unie vydá v době globálního soupeření.

Již ve čtvrtek se uskuteční na zámku Alden Biesen, asi 100 kilometrů na východ od Bruselu neformální schůzka evropských lídrů. Na mimořádném zasedání Evropské rady, kde hlavním tématem bude konkurenceschopnost Unie, bude ČR zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf summitů António Costa přizval k debatě autory dvou zásadních zpráv týkajících se tématu, Italy Maria Draghiho a Enrica Lettu.

Jak s někdejším premiérem Itálie a bankéřem, tak s prezidentem Institutu Jacquesa Delorse (někdejší šéf Komise a francouzský ministr financí) se má Babiš dle programu během dne zůčastnit debaty. Kromě pracovního oběda předsedů vlád a hlav států EU je pak podle dostupných informací jediným dalším bodem diskuse s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou.

Český premiér do Belgie poletí ve čtvrtek ráno z Francie, kde bude ve středu večer v Elysejském paláci jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Kromě toho v Paříži český premiér také navštíví onkologické centrum. Právě francouzská hlava státu plánuje ve čtvrtek prosazovat velmi francouzskou vizi ekonomické budoucnosti Evropy, napsal bruselský server Politico. Macronovou ambicí má být proměna setkání v „klíčový okamžik“, uvedl server s odvoláním na osobu blízkou francouzskému prezidentovi.

O svém plánu už měl Macron hovořit minulý týden se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyeovou a předsedou Evropské rady Costou, kteří přijeli do sídla francouzských prezidentů. Plán podle všeho počítá s Evropou s vyššími veřejnými investicemi, menší závislosti na obchodních partnerech, diverzifikací, silnější podporou domácího průmyslu prostřednictvím upřednostňování evropských nákupů ve veřejných zakázkách a s menší byrokratickou zátěží.

„Made in Europe“

Macron také – obdobně jako Babiš – adresoval lídrům sedmadvacítky před mimořádným summitem dopis. Jeho obsah není přímo znám, nicméně lze usuzovat ze simultánních rozhovorů, které francouzský prezident poskytl významným evropským médiím jako jsou britské noviny Financial Times či francouzský deník Le Monde. „Revoluce, kterou potřebujeme, je ve skutečnosti na ekonomické frontě,“ uvedl například Macron s dovětkem, že v případě vlastní výroby, tedy Made in Europe, jde o „ochranu, nikoliv protekcionismus“.

Evropská unie by si dle Macrona měla půjčit peníze, například formou společných dluhopisů, investovat do technologií a lépe tak konkurovat Spojeným státům nebo Číně. Francouzský prezident argumentuje tím, že tato kapacita by umožnila EU čelit dominanci amerického dolaru na finančních trzích a snížit závislost na externích investorech, což je klíčové pro budoucí konkurenceschopnost Unie.

„Ve srovnání se Spojenými státy a Čínou nemá EU tak vysoký dluh. V době probíhajícího souboje investic do technologií je velkou chybou nevyužít této možnosti půjčky," uvedl v rozhovorech také Macron. Míní, že Unie by měla více investovat i do vlastní obrany, kterou by měly posílit nákupy vojenské techniky vyrobené v Evropě. Francie spolu se státy jižního křídla unie podporuje společné zadlužování EU dlouhodobě, některé státy severní Evropy či Nizozemsko se však stavějí proti.

Macron o nutnosti, aby Evropa zásadně zrychlila a přestala být naivní v globální soutěži, mluvil již v druhé půlce ledna na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zde francouzský prezident tvrdil, že svět vstoupil do éry tvrdé geopolitiky a ekonomického soupeření, kde USA i Čína masivně podporují vlastní průmysl, zatímco EU se svazuje regulacemi a pomalým rozhodováním. Právě i roztržka Evropy s USA ohledně Grónska, byť ta je v současnosti zdánlivě u ledu, měla být jedním z motivů, proč Macron nyní razí tvrdou linii.

Německo a Itálie odmítají protekcionismus

S návrhem na „buy european“ – upřednostnění nákupů v Evropě – ale nesouhlasí dle Politica Itálie a Německo. V posledních týdnech dali německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová jasně najevo, že upřednostňují přístup s méně protekcionistickým nádechem, byť také chtějí oživit ekonomiku. Země totiž nechtějí odradit potenciální obchodní a investiční partnery nynější sedmadvacítky. Meloniová je často vyzdvihována ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa jakožto jeho „spojenkyně v Evropě“ či „tlumočnice“. Pravidlo o evropských nákupech se podle těchto dvou zemí má vztahovat pouze na klíčová a strategicky důležitá odvětví, pokud vůbec bude zavedeno. Postoje nastínily například v dokumentu, které Německo spolu s Itálií v lednu podepsalo.

Ještě ostřejší postoj vůči francouzskému návrhu zaujaly Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko. Ve společném prohlášení, které zveřejnily před summitem, tyto státy uvedly, že tlak na upřednostňování Evropy může vést „k odlivu investic z EU“. Francouzi tak mohou doufat, že by jejich návrh mohla podpořit alespoň Praha, kde se nedávno vyměnila vláda. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) nebyl myšlence upřednostnění evropských produktů nakloněn. Nicméně v minulém týdnu český premiér Babiš navštívil Itálii, přičemž premiérku Meloniovou nazval nejperspektivnějším lídrem Evropy. Domluvili se na přípravě akčního plánu spolupráce mezi Českem a Itálií na roky 2026 až 2030, který mimo jiné zahrnuje oblasti jako právě obranný průmysl či energetika.

Středoevropská osa před summitem

Babiš zvyšuje svou cenu tím, že ladí české postoje s dalšími zeměmi střední Evropy. V úterý navštívil Rakousko, kde ve Vídni jednal se spolkovým kancléřem Rakouska Christianem Stockerem. „Mohu potvrdit, že máme strašně moc stejných názorů na Evropu, budoucnost Evropy a Schengen. Děkuji, že tady mohu být, protože tento týden je pro budoucnost konkurenceschopnosti velice důležitý,“ řekl ve Vídni Babiš. Následně odcestoval do Bratislavy, kde se zúčastnil setkání lídrů zemí Slavkovského formátu. Českého premiéra a rakouského kancléře zde doplnil ještě slovenský premiér Robert Fico.

Na rozdíl od dalších států, které těžiště nekonkurenceschopnosti vidí například v přemrštěné byrokracii a dalších záležitostech, Česká republika, Rakousko a Slovensko chtějí, aby se čtvrteční mimořádný summit zabýval zejména vysokými cenami elektřiny a kroky k jejímu zlevnění. „Velmi mě těší, že tři vlády mají stejný názor na eminentní nutnost změnit ceny elektrické energie. To je první krok, abychom se dostali z obrovské krize, ve které se Evropské unie nachází,“ uvedl Fico. Babiš řekl, že proti dřívějším odhadům jsou ceny emisních povolenek v EU vyšší, a zopakoval, že s povolenkami obchodují spekulanti. Ve stejný týden, kdy se koná summit, ovšem Evropský parlament v hlasování potvrdil klimatický cíl do roku 2040, a to sice snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 90 procent.

Slavkovský formát vznikl v roce 2015 jako platforma spolupráce České republiky, Slovenska a Rakouska. Jeho cílem je koordinace postojů v evropských otázkách a prohlubování regionální spolupráce. Název nese podle Slavkova u Brna, kde byla trilaterální spolupráce formálně založena.